Ani láska ani nenávist

Stáli naproti sobě... Dříve chlapec a dívka, nyní již muž a žena. Dívala se na něj záhadným pohledem, který říkal: Proč?
V prostoru mezi nimi nebylo slyšet nic... snad jen pomalé nádechy a výdechy obou. Měla pocit, jakoby se zastavil čas... jakoby se vteřiny staly hodinami. Jakoby život všech ustal a jen oni dva mohli využít tenhle čas. Čas setkání. Neviděla ho už dlouho. Přesně tu dobu, kterou byl pryč. Ani tehdy nechápala, proč. A nyní neví, proč se vrátil. Je tu spousta otázek, ale žádné odpovědi.
"Proč?" vyřkla to slovo dávno se vznášející ve vzduchu.
"Kvůli tobě Lili" řekl…Ne. Kvůli mně ne. Já nechci být zase příčinou všeho.
"Milu…"
"Ne, neříkej to!" přerušila ho. Nechci to slyšet.
"Jiné by za to daly cokoli," zašeptal spíš tak pro sebe. Vždy byl v zájmu všech dívek, jen v tom jejím ne.
"Jiné možná, ale já... Vždycky jsem byla jiná." Ano, nikdy nebyla stejná, jako všechny kolem. Možná právě proto jsem miloval, miluju právě ji. Ale ona měla vždy oči jen pro toho hlupáka.
"A právě proto, že jsi jiná tě mi..."
"Žádala jsem tě , abys to neříkal," zakřičela na něj téměř hystericky.
"Proč?"
"Jen bys všechno zkomplikoval. Já na tebe konečně zapomněla a ty se vrátíš? Proč? Proč vždycky všechno jen komplikuješ?"
"Protože…Protože tě mi…"
"Ne."
"Chtěla jsi pravdivou odpověď a jiná než tahle není."
"Pravdivou? Myslíš, že mě miluješ? Já ti řeknu, co je to láska. Je to schopnost obětovat pro toho druhého život... Vzdát se svého snu... Své pomsty. To jsi neudělal. A já bych to pro tebe nyní také neudělala. Nenávidím tě... Ničíš vše, na co sáhneš... přátelství... životy... a mne. Mne jsi zničil. A buď rád T:mo, že se tu našel někdo, kdo mou i tvou chybu napravil."
"Kdo?"
"Já se nebudu starat o tvůj život a ty o můj. Já už nechci, aby se pečlivě rozmotané nitky mého života znovu zamotaly v jeden velký uzel," řekla, "Nepociťuju k tobě už ani lásku, ani nenávist... Tak nechtěj, abych to druhé cítila znovu."
V prostoru mezi nimi nebylo slyšet nic... snad jen pomalé nádechy a výdechy obou. Měla pocit, jakoby se zastavil čas... jakoby se vteřiny staly hodinami. Jakoby život všech ustal a jen oni dva mohli využít tenhle čas. Čas setkání. Neviděla ho už dlouho. Přesně tu dobu, kterou byl pryč. Ani tehdy nechápala, proč. A nyní neví, proč se vrátil. Je tu spousta otázek, ale žádné odpovědi.
"Proč?" vyřkla to slovo dávno se vznášející ve vzduchu.
"Kvůli tobě Lili" řekl…Ne. Kvůli mně ne. Já nechci být zase příčinou všeho.
"Milu…"
"Ne, neříkej to!" přerušila ho. Nechci to slyšet.
"Jiné by za to daly cokoli," zašeptal spíš tak pro sebe. Vždy byl v zájmu všech dívek, jen v tom jejím ne.
"Jiné možná, ale já... Vždycky jsem byla jiná." Ano, nikdy nebyla stejná, jako všechny kolem. Možná právě proto jsem miloval, miluju právě ji. Ale ona měla vždy oči jen pro toho hlupáka.
"A právě proto, že jsi jiná tě mi..."
"Žádala jsem tě , abys to neříkal," zakřičela na něj téměř hystericky.
"Proč?"
"Jen bys všechno zkomplikoval. Já na tebe konečně zapomněla a ty se vrátíš? Proč? Proč vždycky všechno jen komplikuješ?"
"Protože…Protože tě mi…"
"Ne."
"Chtěla jsi pravdivou odpověď a jiná než tahle není."
"Pravdivou? Myslíš, že mě miluješ? Já ti řeknu, co je to láska. Je to schopnost obětovat pro toho druhého život... Vzdát se svého snu... Své pomsty. To jsi neudělal. A já bych to pro tebe nyní také neudělala. Nenávidím tě... Ničíš vše, na co sáhneš... přátelství... životy... a mne. Mne jsi zničil. A buď rád T:mo, že se tu našel někdo, kdo mou i tvou chybu napravil."
"Kdo?"
"Já se nebudu starat o tvůj život a ty o můj. Já už nechci, aby se pečlivě rozmotané nitky mého života znovu zamotaly v jeden velký uzel," řekla, "Nepociťuju k tobě už ani lásku, ani nenávist... Tak nechtěj, abych to druhé cítila znovu."
--------------------------
tahle ffka je upravená... našla sem jí na jednom suprovým anime blogu... akorát sem tam přidala jména...autorka je Ninja.. moc se mi ta ffka líbila.. tak se kdyžtak autorce omlouvám za to malinky pozměnění...



ale je to hezký...jenom mě ty konce kdy nejsou spolu zamrzí...radši mám prostě happyendy