close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Crew-1.díl

10. srpna 2008 v 13:27 | Hann |  -Crew
"Hele, už jde." zahlásil Dan, když ve tmě uviděl tmavou siluetu. "No nazdar, kde se flákáš?" hodil k postavě hlavou Dan. "Vole, než ti v baráku zabrali..." řekl otráveně, ale pak mu přišel na obličej ještě otrávenější výraz. "Co ta tady chce?" sjel mě od hlavy až k patě pohledem. "Nabídla se. Já proti tomu nic neměl a kluci tež ne. Je jenom na tobě, jestli ji vezmem." "Umíš běhat holka?" podíval se na mě jak na malé děcko. Vytáhla jsem si z pusy lízátko a konečně promluvila. "Tak frajere, heleď, jestli si myslíš, že půjdu do jedný z nejlepších crew bez toho, abych měla nějaký zkušenosti a uměla běhat, tak seš na omylu." podívala jsem se na něho hnusně a strčila lízátko zpět do pusy. "Fajn. Dneska jdeme na vlak." zahlásil a Dan i ti čtyři zbylí kluci na něho jenom nevěřícně zírali. "Beru." ušklíbla jsem se. "Ale... To je sebevražda. Když jsme tam byli posledně tak polovinu z nás chytili. Hlídají tam všude. Je tam chlápek na každým rohu. To není dobrej nápad." zakroutil hlavou Dan. "Já jdu a je mi jedno, jestli jde ještě někdo, nebo ne." zahlásil, nejspíš kluků boss, a vyšel. "Já jdu taky." řekla jsem a mířila za klukem s batohem na zádech, který už se pomalu ztrácel ve tmě. "My ne." zavolal za mnou ještě Dan, ale to už jsem šla vedle toho kluka. "Timo Sonnenschein." podal mi ruku. Přijala jsem ji, ale řekla jenom přezdívku. "Jméno nemáš?" "Mám, ale je riskantní říkat jméno někomu, koho vlastně neznáš. A ještě k tomu v těchhle kruzích." dořekla jsem a strčila si zbytek lízátka do pusy.
Šli jsme ještě nějakou chvilku, až jsme došli k nádraží. "Když to vezmem přes most, nad tratí, tak se líp dostanem k těm vlakům vzadu." řekl Timo a já málem vyprskla smíchy. "Seš blbej? Pak se nedivím, že vás polovinu chytili. Jak deš po mostě, tak si tě všimnou. Vezmeme to normálně přes nástupiště. Budeme nenápadnější. Nikoho nenapadne, že bychom se jenom tak promenádovali po nádraží a pak šli stříkat vlaky." řekla jsem mu můj už dávný poznatek a Timo jenom přikývnul. "Dobře. Mute... Začínám ti věřit." řekl a já se jenom usmála a chytla ho za ruku. "Co...?" nezmohl se na slovo. "Nenápadně, nenápadně. Necháš mluvit mě. Jsme cestující pár. Jedeme k mým rodičům." usmála jsem se a mířila k podchodu, abychom se dostali na poslední nástupiště. Po chvilce jsme tam došli. "Jo? A jak teď?" podíval se na mě tázavě a já se jenom ušklíbla a sedla si na kraj nástupiště. "Vem místo." poklepala jsem rukou vedle sebe. "Je tady kamera. Až se otočí od nás, seskočíme dolů a poběžíme k tomu vlaku támhle. Procházejí to tady jednou za hodinu. Když si pohnem, stihneme to." zašeptala jsem mu a Timo se usmál. "Dobře." šeptnul zas on mi do ucha a dal mi pusu na tvář. Tázavě jsem se na něho podívala a on se jenom usmál. "Jsme přece pár, ne?" "Jo, ale skákej." řekla jsem a běžela za vlak. Sotva jsem zaběhla za vagón, začala jsem si sundávat batoh. Timo běžel hned za mnou.
Papucza
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama