"Je to sice vtipný, ale mohl bys ze mě slýzt? Ten bok celkem bolí." podívala jsem se na Tima, který se víc než jenom usmíval. Když ze mě slezl, postavila jsem se a zavřela dveře. Timo ke mě přišel zezadu, odhrnul mi vlasy z krku a líbal mě na něj. Jenom jsem se protáhla mezí ním a dveřma a odběhla jsem do obýváku, kde jsem a postavila se na gauč. Timo za mnou přišel a docela zvláštně se na mě díval. "Co se děje?" "Nic, jenom, že seš děsně pěkná." "Jo, ale bez moncla." "Jo, to je pravda." pokýval hlavou a když uviděl můj naštvanej výraz, začal se 'opravovat': "Ale vždyť to byla jenom sranda, vždyť mě znáš, co já všechno z huby nevypustím. Sluší ti to i s tím monclem, možná seš i hezčí." řekl a já chytla výtlem. "Se mi snad jenom zdáš." "No to bych nebyl rád, protože to by ses musela zdát i ty mě a jak bych se probudil, tak by mě to celkem vzalo." "Ha, ha. Vtipný." "Já vím." řekl a sedl si vedle mě. Sklonila jsem se, abych se na něho podívala a on se jenom natáhnul a políbil mě. V nestřežené chvíli mi podkopnul nohy tak, že jsem sletěla na něho. "Prevíte." sykla jsem a dál ho líbala. Pomalu se začal zvedat z gauče a tím pádem i já. Když jsme oba stáli, pozadu jsme pomalu mířili do ložnice. Timo otevřel dveře, udělal pár kroků a shodil mě na postel. Lehnul si vedle mě a dál mě líbal.
"Timo?" "Hmm?" "Nechtěl sis náhodou povídat?" usmála jsem se. "A co teď děláme?" "Nevím, ale před chvíli to povídání nebylo." řekla jsem, zvedla hlavu z jeho hrudi a políbila ho. "To nebylo. Ale s tebou je všechno skvělý, takže můžem dělat cokoliv a bude to skvělý." "Fakt?" "Jo." Najednou jsem ale uslyšela cvaknout zámek a otevírat dveře. "Lucy! Jsem doma!" zařvala máti a ve mě hrklo. "Sakra." sykla jsem a začala se oblíkat. Timova reakce byla úplně stejná. Když jsme se dooblíkali, vyšla jsem v rychlosti z ložnice a Timo za mnou. "E, ahoj, mami. Tohle je Timo. On... si přišel něco půjčit." kvákla jsem první pitomost, která mě napadla. "Jo tak... díky." řekl Timo, usmál se a šel. Máma se na mě jenom hnusně podívala a vešla do ložnice. "Nashle." zařval Timo. "Ty ses s ním vyspala!" zařvala máti a nevšimla si, že Timo stojí ještě ve dveřích. Myslela jsem, že odejde, ale on zůstal. Potichu zavřel dveře a zůstal u nich stát. "Jak si to představuješ, vyspat se jenom tak, s klukem na potkání!" "Mami já ho znám už asi dva měsíce." dala jsem se do protiútoku. "A to si myslíš, že stačí? Znát někoho jenom dva měsíce?" "Ano, když ho miluju." "Ty nevíš, co je to láska! Nemůžeš to vědět!" zařvala a v tu chvíli se Timo neudržel a vběhl přímo mezi nás.


