close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Crew-12.díl

16. srpna 2008 v 16:08 | Hann |  -Crew
"Dva měsíce je dost, když s tím člověkem trávíte každej den. A co je to láska? Myslím, že to vím, vzhledem k tomu, co jsem cítil, když jsem Lucy viděl s tou modřinou!" řekl celkem naštvaně. "Co ty tady ještě děláš? A co se do toho vůbec pleteš?" zařvala máti. "Co tady dělám? Bojím se o ni. A co se do toho pletu? Rád bych ji ještě zítra viděl." srovnal se v zádech a já ho chytla za ruku, kterou měl za zády. "Timo, myslím, že by jsi měl jít." řekla jsem potichu. "Ne, nepůjdu. Tohle je tvá matka? Spíš macecha!" řekl naštvaně a rozhodil při tom rukama. "Timo!" řekla jsem nešťastně a on, když mě tak viděl, se uklidnil. Přišel ke mě blíž a vzal můj obličej do rukou. "Ale zítra se uvidíme, že ano?" řekl tiše a já mu to jenom odsouhlasila. Políbil mě a potom odešel. Nezapomněl cestou ke dveřím hodit jeden nenávistný pohled po moji máti.
"Zlato, co se ti stalo?" "Nic." "Nic?" "Jo." "Tak o tom silně pochybuju." zakroutil nade mnou Timo hlavou. "Já to vidím i přes sluneční brýle a tu horu make-upu, kterou sis dala pro jistotu na obličej. Byla to zase ona?" řekl a já jenom přikývla. Dneska jsem neměla už vůbec žádnou odvahu na sundání brýlí. Včera mě znovu zmlátila a já pochybuju, že se to do budoucna zlepší. Asi si myslí, že musí dohnat to, co nestihla, jak jsem byla malá...
"Zlato, posloucháš mě?" šťouchnul do mě lehce Timo a já usykla, když se mi dotknul paže. "To nebylo moc." řekl a začal mi vyhrnovat rukáv. "To máš nový." zkonstatoval a začal se mi dívat i na druhou ruku, břicho a záda. "Ty jsi pomlácená docela dost, nemyslíš?" "A ty ses do toho taky nemusel plýst." řekla jsem mu naštvaně, ale potom jsem si uvědomila, jak jsem mu to řekla a sklopila jsem pohled. "Promiň." omluvila jsem se mu a Timo mě jenom opatrně objal. "Já se o tebe bojím. Od tý doby, co tě zmlátila poprvý, máš každej den něco novýho." "Já vím, Timo, ale můžu si za to sama. Jsem hroznej provokatér. Mámu nenávidím, ale nějakej ten respekt k ní mám. Mohla bych se bránit, ale... nejde to." zašeptala jsem a po tváři se mi zkutálela slza. Za ten 'mlátící' týden jsem se změnila. Už nejsem taková, jako když jsem se s Timem viděla poprvé. Jsem plašší. Timo je ze mě chudák na nervy, když chodím pořád ve slunečních brýlích. "Timo?" "Hmm?" "Řekni mi něco pěknýho, prosím." "Miluju tě." zašeptal mi do ucha a já se usmála. "To bylo pěkný." "Já vím." usmál se a políbil mě. "Timo?" "Hmm?" "Já nechcu domů." řekla jsem mu poprvý za ten týden. Jenom mě silněji objal.
Papucza
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama