Úvod
Pět let. Pět let jsem strávila přemalováváním všech našich graffiti a různými, veřejně prospěšnými pracemi. Timo byl na tom hůř. Obvinili ho z toho, že to on mě mlátil a nedali ani na jeho slova, ani na moje "On to nebyl!" se slzama v očích. Skončil ve vězení. Rok - dostal rok za něco, co neudělal. Nemůžu se z toho vzpamatovat. Kluk, kterýho nadevšechno miluju skončil ve vězení vlastně kvůli mě a já s tím nemůžu nic dělat. Proč? Proč jsem ten večer chtěla jít sprejovat? Proč šel Timo se mnou? Mohli chytit jenom mě. Naše LIEBE jsem taky přemalovávala. Trhalo mi to srdce. Důkaz naší lásky, který jsme dodělávali do chvíle, než nám policisti nasadili pouta a já ho musela zničit. Promiň Timo. Promiň mi všechno. Neměla jsem se ti motat do života. Měl jsi před sebou kariéru, přátele, holku, která by tě určitě milovala stejně jako já. Možná i víc, ale to už myslím ani nejde. Sbohem Timo, odpusť mi to.
"Sbohem." zašeptala jsem před dveřma Timova bytu a zabouchla dveře.
Papucza



čaau zlatii.. promin ze sem tu tak dloho nebyla.. ale sem u babíí.. (sice se tu dostanu k netííku ale nechci tu sedět moc dlouho když sem tu na prázkách)
Tak se nezlob.. a až se vrátim domů.. tak to doženemee.. kdyžtak pak pokecáme na icq ju?
Tak zatiim paa