"Jistě, jak by ti taky nebyla ukradená, když máš teď tu tvoji Alex!" křikla po něm a obličej zkřivila do podivné grimasy, když vykřikovala 'Alex'. "Jo, představ si! Teď je tady Alex! A tamta? Ať se jde zahrabat!" řekl. "Ale Jane, Adriana je mnohem lepší, než tahle Alex." hodila rukama směrem k Alex, která celou hádku sledovala se zatajeným dechem. "Vždyť máš na víc, než nějakou zakřiknutou trosku!" křikla znovu, ale tentokrát už se nedočkala odpovědi. Jan jenom zakroutil hlavou a běžel za Alex, která když slyšela jeho matku, běžela pryč. "Alex! Alex, stůj! Počkej!" křičel na postavu běžící deštěm. "Tak stůj, sakra!" zařval, když byl asi metr od Alex, ale ona pořád nezastavovala. Jan se v rychlosti natáhnul, chytnul ji za loket a zastavil, čímž ji otočil k sobě. "Alex." šeptnul, když se ji podíval do ubrečených očí. "Alex." zašeptal znovu a chtěl ji obejmout, ale ona se od něj odsunula. "Myslíš si to samý, co tvoje máma?" polkla a podívala se na něho. "Ale Alex..." "Ne! Myslíš si to?" "Ne, Alex, nemyslím." "Aspoň mi nelži." sklopila smutně hlavu a sedla si na okraj silnice. "Nesedej si na zem, vždyť budeš celá promočená." "No a?" řekla smutně a dál sledovala kapky vody, jak dopadají do kaluže, kterou má pod nohama. "Nastydneš se mi." pronesl a Alex se na něho se zájmem podívala. Jak to myslíš? řekla si v duchu a dál se na Jana dívala. Sednul si vedle ní a rukou ji objal okolo ramen. "Alex," začal vlídně. "pojď zpátky k nám. Máš u mě všechny věci, mamina do toho už rejpat nebude." pronesl a Alex k němu zvedla hlavu. "Jak si můžeš bejt tak jistej?" "Jdeme oba, když si něco dovolí, dovolím si i já. Pojď, prosím." zvedl se a natáhnul k Alex ruku. Chvíli váhala. Dívala se střídavě Janovi do očí a na jeho ruku. Nakonec se ho ale pomalu chytila. Sotva se ho dotkla zahrál Janovi na rtech letmý úsměv. "Alex?" prolomil Jan ticho, když šli zase zpět k domu. Otočila k němu hlavu. "Mám tě rád." dopověděl. "Já..." nevěděla co říct. "Nic neříkej, ano? Rozmysli si, než mi něco řekneš, prosím. Mám tě rád víc než kamarádku, a i když mi řekneš, že pro tebe nemůžu být nic jiného, než kamarád, nijak tě neodsoudím. Věř tomu." dopověděl a podíval se na Alex, která byla viditelně zaskočená, ale dala na Janovu radu a nic neříkala, ale přemýšlela. Po chvíli si položila hlavu na jeho rameno. Jan byl nejdřív zaskočený, ale potom to nechal být. Když došli k jejich domu, Alex se začala ošívat a dovnitř se ji nechtělo. "Prosím, pojď. Už jsem ti to říkal... Dovolí si, dovolím si já." řekl a Alex povolila a vešla společně s ním do domu. "To jsi běžel za ní?" promluvila Janova matka z obýváku, kde seděla na gauči, dívala se na televizi a ani koutkem oka se na ty dva nepodívala. "Jo, běžel jsem za ní!" řekl jí Jan hnusně a i s Alex šli nahoru do pokoje. "Víš... Jak jsi mi říkal, že mě máš rád..." načla Alex, sotva se dveře zabouchly. "Nemusíš mi odpovídat hned." bránil se Jan. Nechtěl ji do ničeho nutit. "Ale já chci." řekla a přistoupila k němu blíž. Chvíli bylo ticho, jenom se dívali do očí. Tohle mi nedělej. Protože jinak se neudržím a to já nechci. říkal si v duchu Jan. "Taky tě mám ráda." promluvila nakonec Alex a sklopila hlavu. Jan ji pomalu zvedl hlavu za bradu, tak, aby se mu díval do očí. Měl na rtech úsměv. "Jsem rád." řekl a zlehka Alex objal. Nechala se a sama ho taky objala. "Alex?" "Hmm?" "Prosím, neboj, nic ti neudělám." zašeptal a pomalu se k ní začal přibližovat. Jenom se na něj dívala a začala přerývavě dýchat. "Ja.. Jane..." šeptla. "Ššš." umlčel ji a dál se k ní přibližoval. Doufal, že všechno bude v pořádku, ale Alex se čím dál víc začínala klepat a to Jan nezpozoroval. Sotva se jí lehce otřel o rty, Alex se mu vyškubla a postavila dva metry od něj. "Alex, prosím, nic ti neudělám." řekl mírně, ale Alex zakroutila hlavou. "To oni říkali taky." řekla smutně a posadila se na židli. "Alex." řekl potichu Jan a pomalu se k ní přibližoval, až si sednul vedle ní. "Řekneš mi, kdo ti co udělal?" "Dan a ta jeho parta." "A co ti udělali?" vyzvídal Jan dál. "Není to jedno?" podívala se na Jana mírně pobaveně. K čemu ti bude, když budeš vědět, co se mi stalo? "Není, Alex, já bych ti tolik chtěl pomoct." podíval se na ni smutně. "Mi nemůžeš pomoct." zakroutila hlavou.
Papucza


