"Ááááá" zívnu si,když zaklapnu budík který ukazuje šest hodin.Ze stáváním mám hrozné problémy takže okamžitě zase usnu ...
"Zlatíčko vzbud se" hladí mě po tváři máma
"Nééé" protestuju,ale stejně sa nic nedá dělat,tak i tak musím vztávat ... Udělám hygienu a tak podobně a nakonec sa obleču. ... Rodiče se opět jako každé ráno semnou rozloučí a nechají mě peníze a zmizí do práce. ... ... "Už letííííím" zakřičím,když zazvoní zvonek a samozřejmě je tam Janík "Ahojky.Pojd prosím ještě nachvilku k nám"Pobídnu ho a bez mluvení jde zamnou až do kuchyně "Janíku" sednu si k němu za stůl a ten na mě zase ten se na mě jenom podívá" Nemusím to dělat,jestli opravdu nechceš.Pochopím to,vážně" chutnu ho za ruku a pořád se na něho dívám"Je to na tobě.Toto je asi poslední šance jak říct ne"
"Ale já říkám ano.Protože vím že kdybych sem o to samé požádal před půl rokem tak by si mi pomohla,teda kdyby si neměla Karla.Na co jsou kámoši?Aby si pomáhali a když jsou ještě k tomu nejlepší tak pro toho druhého všechno,né?" Jenom sem se usmála a pohladila ho po tváři."Můžu mít otázku" přikývla sem"Co cítíš ke Karlovi?Lásku?" stím sem nemohla souhlasit ...
"Ne láska to už není.Je to nenávist.Nenávist za to co mi udělal"
"Tak rychle,ještě před týdnem si ho milovala a teď ho nenávidíš" chtěla sme něco říct ale Janík pokračoval,ted se mu na rtech ubjevil usměv"Stejně jako já.My dokonce i stejně cítíme" Tomu sem se musela zasmát ...
"Ehm,nějak na nás všecí čumí" řekla sem když sme procházeli ruku v ruce po školní zahradě do budovi.Všichni věděli že já a Karl spolu chodíme,jenže já věděla že mě podvádí.
"Chceš aby na nás ještě víc čuměli?" zeptá se Janík a já ani nestačím něco říct,otočil si mě k sobě a začal mě líbat,první jemně ale pak víc a víc vášně do toho dával a já taky.Sem tak sem i nějaké to "Wou" ... "dívejte se" ... "vidíte to" ... "Toto není Karl" ... a takové podobné věty,ale pak přišla věta které sme se asi ze všeho nejvíc obávala "Hele Karl už de" musela sem toho nechat,nevím proč.Chtěla sem aby nás Karl vidět,přála sem si to.Ale neměla sem na to.Jan se na mě chápavě usmál a já věděla že se nezlobí.Karl se už blížil ...
"Co to kurva je?" zeptal se dost nasraně Karl
"Nevíš?Máme to zopakovat?" zeptám se provokativně,chytnu Jana kolem krk čímž si ho přitáhnu a začnu ho líbat.Ten na nic nečeká a taky mě líbá a aby ještě Karla víc vyprovokoval začne mš hladit na zádech a pak schválně přejde na zadeček."Už víš co to je?Tomuto se říká sladký polibek" řeknu jen co se z Janem od sebe odlepíme.Schválně ho ještě chytnu za ruku.
"Proč ho sakra líbáš?" je až červený vzteky
"No já nevím" podívám sa na Jana"chvilku počkej"doplním v rychlosti a zase Jana políbím,ale teď jenom krátce"Jo už vím.Když on tak krásně líbá,a tak prostě ... " nedořeknu ptž mi do toho skočí
"Ale chodíš semnou" Je tu snád už půlka školy.A beztak něteří sem do školy ani nechodí.
"Ups,já ti to zapoměla říct?" podívám se na něho jako na andílka
"Co jako?"
"Že už spolu nechodíme?" dívám se pořád jako andílek
"Jak nechodíme"
"Ach další věc co nechápeš?No jak bych ti to vysvětlila ..."
"Vím dpc co znamená když spolu dva chodí"
"Tak proč se tak blbě ptáš?"
"Protože chodíš semnou"
"Ee milej zlatej nechodím"Ostatní jenom hledí z jednoho na druhého a je hrobové ticho,dokonce už zvonilo,ale mám takový pocit že tam nikdo nešel."Lásko?"podívám se na Jana"že spolu chodíme?"
"Jasně kotě." podívá sa na Karla"Nj sem slyšel jakej si ubožák v posteli že se ti kolikrát ani nepostavil.Ups to muselo být hrozné" všichni kolem docela dost vyprskli smíchy a já taky,ale Jan nepřestává"Při líbání zase prý moc slintáš.Teda sa divím že to Sarah stebou tak dlouho vydržela.Byt holkou tak do tebe nejdu,kdybych zjistil tohle"Všichni ale absolutně všichni se smějí a Karluv vyraz v obličeji stojí za to.Jenom s ekolem sebe rozhlíží
"Co si ty demente vymýšlíš,já sem v posteli dost dobrej a to co tad valíš není pravda" ten je jak rajče červený.Dokonce i ta jeho partička se směje,i když jasně jenom tak decentně,aby se neřeklo.
"No já holt slyšel něco jinýho a docela to na tebe sedí" Janík se nezdá,ale dává mu docela dost velkou sadu.
"Ty" přistoupí k Janovi a vražedně se na něho podívá"to nepřežiješ.Budeš litovat toho že sis vůbec někdy otevřel na mě hubu" a odkráčel si i s tou svojí partičkou.
"Zlatíčko vzbud se" hladí mě po tváři máma
"Nééé" protestuju,ale stejně sa nic nedá dělat,tak i tak musím vztávat ... Udělám hygienu a tak podobně a nakonec sa obleču. ... Rodiče se opět jako každé ráno semnou rozloučí a nechají mě peníze a zmizí do práce. ... ... "Už letííííím" zakřičím,když zazvoní zvonek a samozřejmě je tam Janík "Ahojky.Pojd prosím ještě nachvilku k nám"Pobídnu ho a bez mluvení jde zamnou až do kuchyně "Janíku" sednu si k němu za stůl a ten na mě zase ten se na mě jenom podívá" Nemusím to dělat,jestli opravdu nechceš.Pochopím to,vážně" chutnu ho za ruku a pořád se na něho dívám"Je to na tobě.Toto je asi poslední šance jak říct ne"
"Ale já říkám ano.Protože vím že kdybych sem o to samé požádal před půl rokem tak by si mi pomohla,teda kdyby si neměla Karla.Na co jsou kámoši?Aby si pomáhali a když jsou ještě k tomu nejlepší tak pro toho druhého všechno,né?" Jenom sem se usmála a pohladila ho po tváři."Můžu mít otázku" přikývla sem"Co cítíš ke Karlovi?Lásku?" stím sem nemohla souhlasit ...
"Ne láska to už není.Je to nenávist.Nenávist za to co mi udělal"
"Tak rychle,ještě před týdnem si ho milovala a teď ho nenávidíš" chtěla sme něco říct ale Janík pokračoval,ted se mu na rtech ubjevil usměv"Stejně jako já.My dokonce i stejně cítíme" Tomu sem se musela zasmát ...
"Ehm,nějak na nás všecí čumí" řekla sem když sme procházeli ruku v ruce po školní zahradě do budovi.Všichni věděli že já a Karl spolu chodíme,jenže já věděla že mě podvádí.
"Chceš aby na nás ještě víc čuměli?" zeptá se Janík a já ani nestačím něco říct,otočil si mě k sobě a začal mě líbat,první jemně ale pak víc a víc vášně do toho dával a já taky.Sem tak sem i nějaké to "Wou" ... "dívejte se" ... "vidíte to" ... "Toto není Karl" ... a takové podobné věty,ale pak přišla věta které sme se asi ze všeho nejvíc obávala "Hele Karl už de" musela sem toho nechat,nevím proč.Chtěla sem aby nás Karl vidět,přála sem si to.Ale neměla sem na to.Jan se na mě chápavě usmál a já věděla že se nezlobí.Karl se už blížil ...
"Co to kurva je?" zeptal se dost nasraně Karl
"Nevíš?Máme to zopakovat?" zeptám se provokativně,chytnu Jana kolem krk čímž si ho přitáhnu a začnu ho líbat.Ten na nic nečeká a taky mě líbá a aby ještě Karla víc vyprovokoval začne mš hladit na zádech a pak schválně přejde na zadeček."Už víš co to je?Tomuto se říká sladký polibek" řeknu jen co se z Janem od sebe odlepíme.Schválně ho ještě chytnu za ruku.
"Proč ho sakra líbáš?" je až červený vzteky
"No já nevím" podívám sa na Jana"chvilku počkej"doplním v rychlosti a zase Jana políbím,ale teď jenom krátce"Jo už vím.Když on tak krásně líbá,a tak prostě ... " nedořeknu ptž mi do toho skočí
"Ale chodíš semnou" Je tu snád už půlka školy.A beztak něteří sem do školy ani nechodí.
"Ups,já ti to zapoměla říct?" podívám se na něho jako na andílka
"Co jako?"
"Že už spolu nechodíme?" dívám se pořád jako andílek
"Jak nechodíme"
"Ach další věc co nechápeš?No jak bych ti to vysvětlila ..."
"Vím dpc co znamená když spolu dva chodí"
"Tak proč se tak blbě ptáš?"
"Protože chodíš semnou"
"Ee milej zlatej nechodím"Ostatní jenom hledí z jednoho na druhého a je hrobové ticho,dokonce už zvonilo,ale mám takový pocit že tam nikdo nešel."Lásko?"podívám se na Jana"že spolu chodíme?"
"Jasně kotě." podívá sa na Karla"Nj sem slyšel jakej si ubožák v posteli že se ti kolikrát ani nepostavil.Ups to muselo být hrozné" všichni kolem docela dost vyprskli smíchy a já taky,ale Jan nepřestává"Při líbání zase prý moc slintáš.Teda sa divím že to Sarah stebou tak dlouho vydržela.Byt holkou tak do tebe nejdu,kdybych zjistil tohle"Všichni ale absolutně všichni se smějí a Karluv vyraz v obličeji stojí za to.Jenom s ekolem sebe rozhlíží
"Co si ty demente vymýšlíš,já sem v posteli dost dobrej a to co tad valíš není pravda" ten je jak rajče červený.Dokonce i ta jeho partička se směje,i když jasně jenom tak decentně,aby se neřeklo.
"No já holt slyšel něco jinýho a docela to na tebe sedí" Janík se nezdá,ale dává mu docela dost velkou sadu.
"Ty" přistoupí k Janovi a vražedně se na něho podívá"to nepřežiješ.Budeš litovat toho že sis vůbec někdy otevřel na mě hubu" a odkráčel si i s tou svojí partičkou.
Janík chodí výš a tak sme se rozloučili a pusou,jak jinak.Ve škole o přestávce sme se nějak nepotkávali,sme každý na jiném patře a tak je to těžký no.Akorát je biologie,to mě tak zajímá,když mám v hlavě něco jiného ... Nevím přemýšlím to co řekl Karl Janíkovi ... Co když mu něco udělá?Je toho schopný?Podle mě jenom tak machroval před ostatníma .. Ale i tak? ...
"Ahoj" pozdraví mě Jan před školou a já mu dám pusinku"Podme někam,nebo chceš jít dom?" řekne mi šibalsky a přitáhne si mě
"No vidím že ses do té role vážně vžil"
"Jenom malinko" začne mě hladit po zádech a dá mi několik pusinek na krk.Ten toho upe nejvíc využívá xD
"A co takhle obojí?" navrhnu
"No to je ještě lepší" chytne mě za ruku a už si to jdeme dál od školy.Docela dost lidí ještě na nás kouká,sem nevěděla že to udělá takový humbuk.Vlastně je to docela divné,vždyť toto se může stát kde komu a nikdo se na něho takto nepohlíží.Nj,to by ovšem nemohl být Karl,kterého všecí berou za hrozně velkého drsnáka.Hodně lidí se ho bojí a popravdě ani nechápu proč.Nikdy nikomu nic neudělal,podle ěm na to ani nemá.To že si otevře na mladšího hubu ještě nic neznamená. ... "Haloo" zakřičí mi někdo do ucha,až se leknu,to jasný kdo jiný než Janík
"Proč mě řveš do ucha?" vyjedu na něho,ale nechtěně
"No tak sorry ale ty mě vůbec neposloucháš.Tady na tebe mluvím a ty nic"
"Promin,promin,já sme jenom nad něčím přemýšlela"
"A můžu vědět nad čím??"
"To není nic zajímavýho ... ale ... tady" otočím ho,ptž byl zády"Je ta nejlepší cukrárna a já tě zvu"
"Tak když zveš tak to neodmítnu"
"Ty seš" řeknu mu ze smíchem a bouchu ho do břicha ... ... KAždý si vzal jeden zákusek ale dopadlo to jako vždy že sme to snědli tomu druhému.
"Tak ahoj,zítra ráno?" rozloučím se otázkou s Janem před domem
"Určitě" ale on ne a ne mě pustít
"Víš,ale abych mohla jít,to by si mě musel pustit" řeknu ze smíchem
"No to je fakt,ale víš co si říkala přes školou?" řekl to tak šibalsky že sem začala přemýšlet co sem mu zase řekla,ale nějak mi to nedopaluje tak na něho hodím pohled-já nic já největší andílek,který,nic neví."no sem se zeptal stli nějak půjdeme a nebo jdeme dom a ty si řekla že obojí.Což znamená že ..."
"že každý teď půjde domů a ráno se pro mě stavíš do školy" doplním ho
"Ty si hrozná baba"
"Jo a ty hrozný dědek" vypláznu na něho hned jazyk"Ale ted už fakt musím,ještě ukoly mám a ve městě sme se dost zdrželi"
"Tak jo ahoj,zítra" pustí mě a když sme oba u dveří tak si zamáváme ... A jako vždy když dojdu ze školy hodím tašku k botníku a následně jdu do kuchyně,kde si vezmu něco na jídlo a na pití,jenže dneska to první vynechám,ptž sme došla z cukrárny.Další zastávka je obývák kde si zapnu televizu a projedu všechny televizní stanice a jako vždy tam nic nejde.Takže se vrátím zpět do kuchyně kde odložím skleničku a vezmu to přes chodbu kde si opět beru kabelu a moje cílová stenice je pokojík.Kde sembou šlahnu o postel ... "Ach jo" vzdychnu si,když si vzpomenu co se všechno dneska stalo.Já nechtěla aby to prožívala celá škla a už vůbec né aby Karl nějak vyhrožoval Janíkovi,prostě mělo to být chvílkové,ale takto?Je to uplně jinak než sem si to představovala.Celá škola ví že *chodím* z Janem,ne že by mi to nějak vadilo,ale přece jenom,je toho trošku moc na jeden den ... ... Přesleču se ... Vytáhnu si sešity a učebnice abych se trošku poučila a udělala ukoly a hlavně abych přišla na jiné myšlenky ...Jenže ... Nějak mi to nejde ... Ani nevím proč to tak řeším ... Najednou zazvoní dole zvonek ... vyběhnu protože si myslím že je to Jan ... jenže ...
"Ehm,co tu děláš?" ...
Nj tak je tu další díl ... Nj já vím není to nic moc a taky to trošku dýl trvalo ... jenže?Já pořád nějak chodím a nemám časdneska sem došla až nad ránem a jako vůbec Konec kecuuu ... Líbí/nelíbí?? ... Komentíky potěší
Kiss :-*
"Ahoj" pozdraví mě Jan před školou a já mu dám pusinku"Podme někam,nebo chceš jít dom?" řekne mi šibalsky a přitáhne si mě
"No vidím že ses do té role vážně vžil"
"Jenom malinko" začne mě hladit po zádech a dá mi několik pusinek na krk.Ten toho upe nejvíc využívá xD
"A co takhle obojí?" navrhnu
"No to je ještě lepší" chytne mě za ruku a už si to jdeme dál od školy.Docela dost lidí ještě na nás kouká,sem nevěděla že to udělá takový humbuk.Vlastně je to docela divné,vždyť toto se může stát kde komu a nikdo se na něho takto nepohlíží.Nj,to by ovšem nemohl být Karl,kterého všecí berou za hrozně velkého drsnáka.Hodně lidí se ho bojí a popravdě ani nechápu proč.Nikdy nikomu nic neudělal,podle ěm na to ani nemá.To že si otevře na mladšího hubu ještě nic neznamená. ... "Haloo" zakřičí mi někdo do ucha,až se leknu,to jasný kdo jiný než Janík
"Proč mě řveš do ucha?" vyjedu na něho,ale nechtěně
"No tak sorry ale ty mě vůbec neposloucháš.Tady na tebe mluvím a ty nic"
"Promin,promin,já sme jenom nad něčím přemýšlela"
"A můžu vědět nad čím??"
"To není nic zajímavýho ... ale ... tady" otočím ho,ptž byl zády"Je ta nejlepší cukrárna a já tě zvu"
"Tak když zveš tak to neodmítnu"
"Ty seš" řeknu mu ze smíchem a bouchu ho do břicha ... ... KAždý si vzal jeden zákusek ale dopadlo to jako vždy že sme to snědli tomu druhému.
"Tak ahoj,zítra ráno?" rozloučím se otázkou s Janem před domem
"Určitě" ale on ne a ne mě pustít
"Víš,ale abych mohla jít,to by si mě musel pustit" řeknu ze smíchem
"No to je fakt,ale víš co si říkala přes školou?" řekl to tak šibalsky že sem začala přemýšlet co sem mu zase řekla,ale nějak mi to nedopaluje tak na něho hodím pohled-já nic já největší andílek,který,nic neví."no sem se zeptal stli nějak půjdeme a nebo jdeme dom a ty si řekla že obojí.Což znamená že ..."
"že každý teď půjde domů a ráno se pro mě stavíš do školy" doplním ho
"Ty si hrozná baba"
"Jo a ty hrozný dědek" vypláznu na něho hned jazyk"Ale ted už fakt musím,ještě ukoly mám a ve městě sme se dost zdrželi"
"Tak jo ahoj,zítra" pustí mě a když sme oba u dveří tak si zamáváme ... A jako vždy když dojdu ze školy hodím tašku k botníku a následně jdu do kuchyně,kde si vezmu něco na jídlo a na pití,jenže dneska to první vynechám,ptž sme došla z cukrárny.Další zastávka je obývák kde si zapnu televizu a projedu všechny televizní stanice a jako vždy tam nic nejde.Takže se vrátím zpět do kuchyně kde odložím skleničku a vezmu to přes chodbu kde si opět beru kabelu a moje cílová stenice je pokojík.Kde sembou šlahnu o postel ... "Ach jo" vzdychnu si,když si vzpomenu co se všechno dneska stalo.Já nechtěla aby to prožívala celá škla a už vůbec né aby Karl nějak vyhrožoval Janíkovi,prostě mělo to být chvílkové,ale takto?Je to uplně jinak než sem si to představovala.Celá škola ví že *chodím* z Janem,ne že by mi to nějak vadilo,ale přece jenom,je toho trošku moc na jeden den ... ... Přesleču se ... Vytáhnu si sešity a učebnice abych se trošku poučila a udělala ukoly a hlavně abych přišla na jiné myšlenky ...Jenže ... Nějak mi to nejde ... Ani nevím proč to tak řeším ... Najednou zazvoní dole zvonek ... vyběhnu protože si myslím že je to Jan ... jenže ...
"Ehm,co tu děláš?" ...
Nj tak je tu další díl ... Nj já vím není to nic moc a taky to trošku dýl trvalo ... jenže?Já pořád nějak chodím a nemám časdneska sem došla až nad ránem a jako vůbec Konec kecuuu ... Líbí/nelíbí?? ... Komentíky potěší
Kiss :-*



Ahoj.. spřátelíš
Napiš na blog :-* 