Mohla uběhnout hodka a půl,když sme uslyšela otevřítí dveří.Samozřejmě bylo jasné že to byl Jan,ale já to taky ignorovala.Zavřel dveře a lehnul si ke mě na postel.První půl minuty nic nedělal,jenom sem cítíla jeho pohled na mě,ale pak sem jeho ruku ucítila na mých zádech.Zajel mi pod tričko a začal mě hladit,nakonec sa naklonil,odhrnul mi vlasy na druhou stranu a začal mě líbat na krku.Klidně bych sa hned přidala,jenže mi teď hlavou běží otázky typu-zda je dobře,to co děláme a jestli to nebude mít dopad na naše přátelství ... On si asi nevšiml že nad něčím přemýšlím,protože nějak nepřestával.Spíš naopak,ale mě to ani nevadilo,chtěla sem se připojit,jenže,něco mi v tom bránilo,ale stejně sem věděla že zase neodolám,že mu zase podlehnu.Nač bojovat z něčím o čem vím,že to mám prohrané?Konečně sem se odhodlala se na něho podívat.Podívat se mu do očí.Jan na to reagoval tím,že mě políbil na rty.Nijak sme se nebránila,přidala sme sa.Notebook sem dala na zem,vedle postele,abych si na ni pohla lehnout.Neřekli sme ani půl slova.Musím,ale uznat že mě po chvíli Janík,docela hodně překvapil.Tričko mi sice vyslekl a hodil někde na bok,ale tím to skončilo.Lehl si vedle mě,díval se mi do očí a přitom mě hladil po bříšku.
"Představovala sis takový průběh,té pomsty?" zeptá se mě jen tak do toho ticha,co tam mezi námi vládlo
"Popravdě?Vůbec.Měla sem jiné představy"
"Jo?A řekneš jaké?"
"Tak zaprvé mě nenapadlo,že se spolu vyspíme"
"Tak to ani mě" zasmějeme sa oba
"A taky mě vůbec nenapadlo,že to bude s náma prožívat celá škola.Vždyť co je jím potom?"
"To máš pravdu"
"Zrovna dneska,když sem šla do obchodu,sem jednu holku potkala a říkala že ona by Karla neopustila a už vůbec nevyměnila za tebe"podívala sem je mu ještě víc do očí
"A ty?"
"Co já?"
"Chtěla by si to vrátit zpět?Chtěla by si být zase z Michelem?" tak touto otázkou mě docela zaskočil.Chvilku sem sa zamyslela a vlastně ani nevím nad čím
"Ne"
"Ne?"
"Ne.Víš,byla sem sním dlouho a prožila sem sním mnoho hezkého,ale ..."nedokončím
"Ale?"
"Odmysli si slovo ale a čarku a za slovem hezkého dej tečku" Nemůžu mu odpovědět na něco o čem si sama nejsem jistá
"No jak chceš" jenom sem sa usmála a nic neříkala"Dneska mají příjít kluci"
"Jo?Skvělí,dlouho sme je neviděla" konečně sa bavíme o něčem jiném
"Jo to je taky fakt,ptali sa na tebe"
"Jo?A kdy mají dojít?Jak v kolik hodin"
Jak koukne na hodinky"ehm,za deset minut"
"Cooo?A to si říkáš tak v klidu??Stli sis nevšimnul,tak já nemám na sobě triko"
"Ale to máme ještě čas.Tričko na sebe můžeš hodit po cestě dolů"řekne a když sem chtěla vztát,chytnul mě kolem pasu a přitáhnul zpátky"Víš kolik sa toho dá stihnout za deset minut?"zeptá sa šibalsky
"No to nevím,to mi budeš muset ukázat"Jen co to dořeknu Jan mě začně líbat ... "To je zvonek?" zeptám sa pochvilce
"No zní to jako zvonek,takže to bude zvonek"
"sakra"Zakleju "Ty běž otevřít,já sa zatím obleču.Pché,že tričko po cestě a co ty tepláky na druhé straně pokoje?" ten sa jenom zasměje a jde otevřít
"Ahooooj" pozdravím,všechny když dojdu dolů
"Co si nahoře dělala?" zeptal sa mě Timo ze smíchem
"Proč?"
"Protože si tak udýchaná" ted sa k němu i ostatní přidají a já se jenom podívám na Jana
"ehm,to sa vám enom zdá" oznámím jím a sednu si a zem,ptž nikde jinde není místo
"No nevím.Celý dům máte volný.Ty máš rozcuchané svoje dlouhé vlasy,došla si sem docela udýchaná a Jan nemá na sobě triko.No nevím,nevím,toto" nepřestane rýpat Timo a kluci se dívají na mě a pak hned na Jana.Sem z toho docela nervozní,abych pravdu řekla.Klukům sme to totiž neřekli
"Ehm,vy ste volové.Tak je Janovi horko no.A já?Asi se mě nechtělo česat,ale jako nezdá sa mi že bych byla rozcuchaná" přitom si rukou rovnám vlasy
"Ale já tomu nevěřím" nedá sa odbýt Timo
"A proč jako?Nechápu o co ti jde"
"Si myslíš že sem slepý?"
"Na co narážíš"
"Tak asi na to že mezi vámi něco je"
"Timo,klid není" zapojí sa do toho konečně Jan a ostatní nás jenom tiše pozorují.Najednu stranu su ráda že nic neříkají,ale nadruhou by nemuseli tak čumět
"Já nejsem debil"
"No tak asi si" řeknu trochu víc nahlas
"Tak proč sa rozčiluješ,když to není pravda?"
"Já sa nerozčiluju" sice sem ted zalhala,ale co už
"Keci.Tak to řeknite né?" pořád valí Timo
"Fajn" řekne Jan a já sa na něho otočím.Ukáže mi rukou,abych šla k němu a tak to udělám.Přisune si mě na klín "Kluci" začne"Oba měli pravdu"Timo mu ovšem do toho musí skočit
"A to jak jako?"
"drž hubu a dozvíš sa to" řeknu mu
"Je pravda že spolu chodíme,ale jenom před ostatníma,ve skutečnosti spolu nechodíme"
"A to proč?" zeptá sa nechápevě Linke a ostatní jenom přikývnou
"Kvůli pomstě" doplním
"Jaké?"
"Prostě vám to řeknu jednoduše.Přistihla sem Karla jak mě podvádí a chtěla sem se mu pomstít.Ovšem vyvíjí sa to uplně jinak,než sme čekali.Teda hlavně já"
"A to je?" A pak že sou holky zvědavější jak kluci
"Prostě tím žije tak nějak celá škola"
"To fakt?"
"Jo.To fakt.Nějak sme to nedomysleli"
"Juj skvělí.Ale to znamená že mezi sebou ... " začal zase Timo,ale Jan mu do toho skočil
"Tak máte tady ty písničky?" Sme mu za to vděčná.Sama nevím jak to mezi námi je,natož abych to vysvětlovala ostatním.
"ehm,jo jasný,tady" ujme sa slova Juri"Už sme to každý četl a všem sa to líbilo.Ted to jenom zkusit.Máte čas zítra?Dneska to nějak už nemá cenu"
"Tak u mě to není problém" ... Zhodnotí všichni a tak sa domluví že zítra hned po škole sa uvidí ve zkušebně a já sem tam taky vítaná
... ...
... ...
"Obědhal sem pizzu ju?" křikne na mna Jan.Kluci asi před půl hodinkou odešli a naštěstí sme sa už bavili o něčem jiném než jen o tom jak to s náma je.
"Jooooo" křiknu mu na zpátky.Sem v sprše a přemýšlím o nás dvou.Boužel sem přišla na to že k Janovi asi něco cítím,nevím co to je,ale vím určitě že to není *pouze* kamarádství.Neumím to vysvětlit,ale když sem sním ... Je mi tak dobře.S ním je to tak jiné,tak lepší,krásnější.Jedno vím,ale jistě.NESMÍM sa do něho zamilovat,prostě ne.Sme kamarádi a tak to tak i zůstane.Ještě nějakou chvilku budeme hrát na to že sme pár a pak to nějak budu muset ukončit,i když ... nevím,prostě nevím.Nevím jak dál. ... Dám si na sebe tričko na ramínka a třičtvrtáky.Cestou hodím do Janového pokoje věci a jdu do kuchyně,kde sem si myslela že bude."Janéééééé?" zakřičím protože v kuchyni nebyl.
"Zahradááááááááá" zakřičí zpátky odpověd.Dám si na nohy jenom nazůváky,co sme našla u botníku a výjdu.Tak v předu nebyl,tak si to musím obejít,ale když křičel znělo to jakoby byl v předu.No nic.Obejdu si tedy dům a hle ...
"Tak ty mi to chlapče vůbec neusnadnuješ" řeknu si potichu pro sebe.
"Dneska je večeře venku" řekne z usměvem na rtech a i když je o kousek dál tak ten jeho hezký usměv vidím."Sice je tá pizza obědnaná,ale tak snád nevadí" zeptá sa mě když dojdu k němu
"Vůbec néé,lepší jak kdyby sme vařili mi" zasmějeme sa oba"Co tě to tak napadlo,že dneska budete jíst venku?"
"Je pěkně a zítra už dojedou rodiče,takže poslední večer si musíme užít"ale lovidět že nemyslí to že by sme se spolu zase vyspali.Chtěl si to užít,to ano,ale prostě jinak.Že budeme spolu.
"Víš že je toto docela romantika?"
"Fakt?A co?"
"Toto kolem.Prostřený stůl venku,když sa stmívá,stromy,které máte aby vám sem nikdo neviděl,houpačka,ta atmosféra"
"ještě něco?" zeptál se a podíval sa mi do očí
"tak třeba dvě osoby opačného pohlaví.I když pravda,mohli by být klidně stejného a mohla by to být romantika"
"Tak to si musíme užít.Ale ted pojdme,teplá pizza je nejlepší,teda apson pro mě" zasmějeme sa
"pro mě taky" ... ... "Výborné" ohodnotíme oba stejně.Zvednu se a jdu k houpačce.Mají tu kde můžou být i tři osoby.Sednu si a podívám sa na hvězdy.Janík dojde po chvíli za mnou a sedne si taky.Já si opřu hlavu o jeho rameno,a začneme sa pomalu houpat
"Tak toto je ještě větší romantika" zhodnotím
"Tak to sa mi povedlo,teda"usměje sa trošku,ale i tak to vím
"To je fakt" To je poslední co sem řekla,potom už ani Jan nic neřekl,ani nevím jak,ale podařilo sa mi usnou na Janovém rameni. ... Otevřu oči a kolem mna tma.Zjistím kolik je hodin,3:20,skvělí.Jan leží vedle mna a spokojeně si odchrupkuje.Nemám nějakou tendenci spát a tak se pomalu,opatrně a hlavně potichu zvednu a výjdu z pokoje.Prvně sa du napít a pak jdu ven na zahradu.Venku je krásně teplo,takže ani mikinu si nemusím brát.Sednu si na schodek.Hvězdy jdou dneska obzvlášt hezky vidět. ... Můžu tu sedět asi už hodinu,když se na chodbě v domě rozsvítí světlo.Chvilku Janovi trvá než mna najde"Co nespíš?" zeptám sa ho,když si vedle mna sedne a zapálí si cigaretu
"To víš,cigarety volají"
"A jooo,jak jinak,kuřáku.Ale víš že tím škodíš okolí a tvoje okolí sem já?"
"Takže správně bych to měl tipnout"
"Ale nemusíš,já to přežiju."řeknu ze smíchem"Ale vážně.Nechceš stím zkusit přestat?Já vím že ses už snažil,ale třeba to omezit nějak?" podívám sa na něho starostlivě
"ono to nejde.I kdybych chtěl a já chci,ale prostě,nejde to"
"Tak třeba nějak po troškách?Nějak postupně?"
"Ani tak,ani tak,ani tak.prostě sem zkoušel toto už hodně a ty to víš,ale nejde to"
"Tak fajn"
"Půjdeme?" Přikývnu.Jan tipne zbytek cigarety a jdeme si lehnout.Jan mna obejme a já zase zachvilku usnu
... ...
"Zlato vztávej" budí mna někdo.z nechutí otevřu oči a uvidím Jana jak stojí nademnou vysmátý od ucha k uchu"Nechci nic říkat,ale je skoro sedm"
"Cooooo" vyletím z postele"nestíhám,ještě věci do školy si musím jít nachystat domů.Měl si mna zbudit dřív" začnu zmatkovat.Jan sedí na posteli a směje sa"Proč sa směješ?"
"Nemusíš tak pospíchat,vztával sem dřív a věci sem ti donesl.A za tebou" ukáže "Je nějaké oblečení" tka se otočím a vážně"Já jdu do kuchyně tka sa zatím nachystaj"
"Děkuju,děkuju,děkuju,děkuju" začnu děkovat,jen co už nachystaná dojdu dolů."Juj je nejvyšší čas vyjít.Tak já vám tu seberu dvě jablíčka a sním je po cestě" ... ... Lidi ve škole si mysleli,že asi po víkendu,dojdu ruku v ruce z Karlem a taky podle mého i on sám si to myslel.No a já si myslela,že po víkendu je to přestane bavit a najdou si něco jiného co by mohli probírat,ale holt sa nestalo. ... O velké přestávce za mnou došel Karl
"Ahoj" pozdravil mna
"Čau"
"hele já jenom,máš dneska čas?"
"Ne nemám.Už mám něco z klukama domluvenýho"
"A zítra?"
"Proč?"
"Chtěl bych si stebou promluvit"
"Ale šak ted spolu mluvíme"
"Prosím podívej sa na mna" byla sem totiž k němu zády"Tak prosím,zítra?" nechápu proč tak nalehá,ale budiž
"No fajn,zítra po škole,máme do čtyř,tak čekaj před školou"
"Děkuju"
Sakra proč je tak milí?O co mu jde?Možná sem udělala chybu,že sme řekla ano,ale tka,že by sa mi chtěl omluvit?To je blbost,ale co když ... No počkám si na zítřek a uvidím.Sem docela hodně zvědavá co po mna bude chtít.Musí mít něco za lubem,že byl tak hodný a ani hlásek o trošinku nezvýšil.Fakt je to nějaký divný ...
Uááá zlatíčka moje tady je další díl.No nevím,nevím.Už ani nevím co mám psát,chtělo by to nějak zamotat.Hehe,tak uvidíme příští díl,co napíšu,ptž právě v tuhle chvíli,to
fakt nevím,co tam dát.o uvidíme,jak to dopadne... Uááá důfám,že vám nijak nevadí,že nepíšu spisovně,ale fakt jako já a spisovnost?To nejde dohromady Je to krátké?Asi je,ale tak já nevím ... Hrozně mooooooc mooc děkuju za komentáře,vy víte jak mna potěšit :-* Děkuju fakt moc :-*
Kiss:-*
"Představovala sis takový průběh,té pomsty?" zeptá se mě jen tak do toho ticha,co tam mezi námi vládlo
"Popravdě?Vůbec.Měla sem jiné představy"
"Jo?A řekneš jaké?"
"Tak zaprvé mě nenapadlo,že se spolu vyspíme"
"Tak to ani mě" zasmějeme sa oba
"A taky mě vůbec nenapadlo,že to bude s náma prožívat celá škola.Vždyť co je jím potom?"
"To máš pravdu"
"Zrovna dneska,když sem šla do obchodu,sem jednu holku potkala a říkala že ona by Karla neopustila a už vůbec nevyměnila za tebe"podívala sem je mu ještě víc do očí
"A ty?"
"Co já?"
"Chtěla by si to vrátit zpět?Chtěla by si být zase z Michelem?" tak touto otázkou mě docela zaskočil.Chvilku sem sa zamyslela a vlastně ani nevím nad čím
"Ne"
"Ne?"
"Ne.Víš,byla sem sním dlouho a prožila sem sním mnoho hezkého,ale ..."nedokončím
"Ale?"
"Odmysli si slovo ale a čarku a za slovem hezkého dej tečku" Nemůžu mu odpovědět na něco o čem si sama nejsem jistá
"No jak chceš" jenom sem sa usmála a nic neříkala"Dneska mají příjít kluci"
"Jo?Skvělí,dlouho sme je neviděla" konečně sa bavíme o něčem jiném
"Jo to je taky fakt,ptali sa na tebe"
"Jo?A kdy mají dojít?Jak v kolik hodin"
Jak koukne na hodinky"ehm,za deset minut"
"Cooo?A to si říkáš tak v klidu??Stli sis nevšimnul,tak já nemám na sobě triko"
"Ale to máme ještě čas.Tričko na sebe můžeš hodit po cestě dolů"řekne a když sem chtěla vztát,chytnul mě kolem pasu a přitáhnul zpátky"Víš kolik sa toho dá stihnout za deset minut?"zeptá sa šibalsky
"No to nevím,to mi budeš muset ukázat"Jen co to dořeknu Jan mě začně líbat ... "To je zvonek?" zeptám sa pochvilce
"No zní to jako zvonek,takže to bude zvonek"
"sakra"Zakleju "Ty běž otevřít,já sa zatím obleču.Pché,že tričko po cestě a co ty tepláky na druhé straně pokoje?" ten sa jenom zasměje a jde otevřít
"Ahooooj" pozdravím,všechny když dojdu dolů
"Co si nahoře dělala?" zeptal sa mě Timo ze smíchem
"Proč?"
"Protože si tak udýchaná" ted sa k němu i ostatní přidají a já se jenom podívám na Jana
"ehm,to sa vám enom zdá" oznámím jím a sednu si a zem,ptž nikde jinde není místo
"No nevím.Celý dům máte volný.Ty máš rozcuchané svoje dlouhé vlasy,došla si sem docela udýchaná a Jan nemá na sobě triko.No nevím,nevím,toto" nepřestane rýpat Timo a kluci se dívají na mě a pak hned na Jana.Sem z toho docela nervozní,abych pravdu řekla.Klukům sme to totiž neřekli
"Ehm,vy ste volové.Tak je Janovi horko no.A já?Asi se mě nechtělo česat,ale jako nezdá sa mi že bych byla rozcuchaná" přitom si rukou rovnám vlasy
"Ale já tomu nevěřím" nedá sa odbýt Timo
"A proč jako?Nechápu o co ti jde"
"Si myslíš že sem slepý?"
"Na co narážíš"
"Tak asi na to že mezi vámi něco je"
"Timo,klid není" zapojí sa do toho konečně Jan a ostatní nás jenom tiše pozorují.Najednu stranu su ráda že nic neříkají,ale nadruhou by nemuseli tak čumět
"Já nejsem debil"
"No tak asi si" řeknu trochu víc nahlas
"Tak proč sa rozčiluješ,když to není pravda?"
"Já sa nerozčiluju" sice sem ted zalhala,ale co už
"Keci.Tak to řeknite né?" pořád valí Timo
"Fajn" řekne Jan a já sa na něho otočím.Ukáže mi rukou,abych šla k němu a tak to udělám.Přisune si mě na klín "Kluci" začne"Oba měli pravdu"Timo mu ovšem do toho musí skočit
"A to jak jako?"
"drž hubu a dozvíš sa to" řeknu mu
"Je pravda že spolu chodíme,ale jenom před ostatníma,ve skutečnosti spolu nechodíme"
"A to proč?" zeptá sa nechápevě Linke a ostatní jenom přikývnou
"Kvůli pomstě" doplním
"Jaké?"
"Prostě vám to řeknu jednoduše.Přistihla sem Karla jak mě podvádí a chtěla sem se mu pomstít.Ovšem vyvíjí sa to uplně jinak,než sme čekali.Teda hlavně já"
"A to je?" A pak že sou holky zvědavější jak kluci
"Prostě tím žije tak nějak celá škola"
"To fakt?"
"Jo.To fakt.Nějak sme to nedomysleli"
"Juj skvělí.Ale to znamená že mezi sebou ... " začal zase Timo,ale Jan mu do toho skočil
"Tak máte tady ty písničky?" Sme mu za to vděčná.Sama nevím jak to mezi námi je,natož abych to vysvětlovala ostatním.
"ehm,jo jasný,tady" ujme sa slova Juri"Už sme to každý četl a všem sa to líbilo.Ted to jenom zkusit.Máte čas zítra?Dneska to nějak už nemá cenu"
"Tak u mě to není problém" ... Zhodnotí všichni a tak sa domluví že zítra hned po škole sa uvidí ve zkušebně a já sem tam taky vítaná
... ...
... ...
"Obědhal sem pizzu ju?" křikne na mna Jan.Kluci asi před půl hodinkou odešli a naštěstí sme sa už bavili o něčem jiném než jen o tom jak to s náma je.
"Jooooo" křiknu mu na zpátky.Sem v sprše a přemýšlím o nás dvou.Boužel sem přišla na to že k Janovi asi něco cítím,nevím co to je,ale vím určitě že to není *pouze* kamarádství.Neumím to vysvětlit,ale když sem sním ... Je mi tak dobře.S ním je to tak jiné,tak lepší,krásnější.Jedno vím,ale jistě.NESMÍM sa do něho zamilovat,prostě ne.Sme kamarádi a tak to tak i zůstane.Ještě nějakou chvilku budeme hrát na to že sme pár a pak to nějak budu muset ukončit,i když ... nevím,prostě nevím.Nevím jak dál. ... Dám si na sebe tričko na ramínka a třičtvrtáky.Cestou hodím do Janového pokoje věci a jdu do kuchyně,kde sem si myslela že bude."Janéééééé?" zakřičím protože v kuchyni nebyl.
"Zahradááááááááá" zakřičí zpátky odpověd.Dám si na nohy jenom nazůváky,co sme našla u botníku a výjdu.Tak v předu nebyl,tak si to musím obejít,ale když křičel znělo to jakoby byl v předu.No nic.Obejdu si tedy dům a hle ...
"Tak ty mi to chlapče vůbec neusnadnuješ" řeknu si potichu pro sebe.
"Dneska je večeře venku" řekne z usměvem na rtech a i když je o kousek dál tak ten jeho hezký usměv vidím."Sice je tá pizza obědnaná,ale tak snád nevadí" zeptá sa mě když dojdu k němu
"Vůbec néé,lepší jak kdyby sme vařili mi" zasmějeme sa oba"Co tě to tak napadlo,že dneska budete jíst venku?"
"Je pěkně a zítra už dojedou rodiče,takže poslední večer si musíme užít"ale lovidět že nemyslí to že by sme se spolu zase vyspali.Chtěl si to užít,to ano,ale prostě jinak.Že budeme spolu.
"Víš že je toto docela romantika?"
"Fakt?A co?"
"Toto kolem.Prostřený stůl venku,když sa stmívá,stromy,které máte aby vám sem nikdo neviděl,houpačka,ta atmosféra"
"ještě něco?" zeptál se a podíval sa mi do očí
"tak třeba dvě osoby opačného pohlaví.I když pravda,mohli by být klidně stejného a mohla by to být romantika"
"Tak to si musíme užít.Ale ted pojdme,teplá pizza je nejlepší,teda apson pro mě" zasmějeme sa
"pro mě taky" ... ... "Výborné" ohodnotíme oba stejně.Zvednu se a jdu k houpačce.Mají tu kde můžou být i tři osoby.Sednu si a podívám sa na hvězdy.Janík dojde po chvíli za mnou a sedne si taky.Já si opřu hlavu o jeho rameno,a začneme sa pomalu houpat
"Tak toto je ještě větší romantika" zhodnotím
"Tak to sa mi povedlo,teda"usměje sa trošku,ale i tak to vím
"To je fakt" To je poslední co sem řekla,potom už ani Jan nic neřekl,ani nevím jak,ale podařilo sa mi usnou na Janovém rameni. ... Otevřu oči a kolem mna tma.Zjistím kolik je hodin,3:20,skvělí.Jan leží vedle mna a spokojeně si odchrupkuje.Nemám nějakou tendenci spát a tak se pomalu,opatrně a hlavně potichu zvednu a výjdu z pokoje.Prvně sa du napít a pak jdu ven na zahradu.Venku je krásně teplo,takže ani mikinu si nemusím brát.Sednu si na schodek.Hvězdy jdou dneska obzvlášt hezky vidět. ... Můžu tu sedět asi už hodinu,když se na chodbě v domě rozsvítí světlo.Chvilku Janovi trvá než mna najde"Co nespíš?" zeptám sa ho,když si vedle mna sedne a zapálí si cigaretu
"To víš,cigarety volají"
"A jooo,jak jinak,kuřáku.Ale víš že tím škodíš okolí a tvoje okolí sem já?"
"Takže správně bych to měl tipnout"
"Ale nemusíš,já to přežiju."řeknu ze smíchem"Ale vážně.Nechceš stím zkusit přestat?Já vím že ses už snažil,ale třeba to omezit nějak?" podívám sa na něho starostlivě
"ono to nejde.I kdybych chtěl a já chci,ale prostě,nejde to"
"Tak třeba nějak po troškách?Nějak postupně?"
"Ani tak,ani tak,ani tak.prostě sem zkoušel toto už hodně a ty to víš,ale nejde to"
"Tak fajn"
"Půjdeme?" Přikývnu.Jan tipne zbytek cigarety a jdeme si lehnout.Jan mna obejme a já zase zachvilku usnu
... ...
"Zlato vztávej" budí mna někdo.z nechutí otevřu oči a uvidím Jana jak stojí nademnou vysmátý od ucha k uchu"Nechci nic říkat,ale je skoro sedm"
"Cooooo" vyletím z postele"nestíhám,ještě věci do školy si musím jít nachystat domů.Měl si mna zbudit dřív" začnu zmatkovat.Jan sedí na posteli a směje sa"Proč sa směješ?"
"Nemusíš tak pospíchat,vztával sem dřív a věci sem ti donesl.A za tebou" ukáže "Je nějaké oblečení" tka se otočím a vážně"Já jdu do kuchyně tka sa zatím nachystaj"
"Děkuju,děkuju,děkuju,děkuju" začnu děkovat,jen co už nachystaná dojdu dolů."Juj je nejvyšší čas vyjít.Tak já vám tu seberu dvě jablíčka a sním je po cestě" ... ... Lidi ve škole si mysleli,že asi po víkendu,dojdu ruku v ruce z Karlem a taky podle mého i on sám si to myslel.No a já si myslela,že po víkendu je to přestane bavit a najdou si něco jiného co by mohli probírat,ale holt sa nestalo. ... O velké přestávce za mnou došel Karl
"Ahoj" pozdravil mna
"Čau"
"hele já jenom,máš dneska čas?"
"Ne nemám.Už mám něco z klukama domluvenýho"
"A zítra?"
"Proč?"
"Chtěl bych si stebou promluvit"
"Ale šak ted spolu mluvíme"
"Prosím podívej sa na mna" byla sem totiž k němu zády"Tak prosím,zítra?" nechápu proč tak nalehá,ale budiž
"No fajn,zítra po škole,máme do čtyř,tak čekaj před školou"
"Děkuju"
Sakra proč je tak milí?O co mu jde?Možná sem udělala chybu,že sme řekla ano,ale tka,že by sa mi chtěl omluvit?To je blbost,ale co když ... No počkám si na zítřek a uvidím.Sem docela hodně zvědavá co po mna bude chtít.Musí mít něco za lubem,že byl tak hodný a ani hlásek o trošinku nezvýšil.Fakt je to nějaký divný ...
Uááá zlatíčka moje tady je další díl.No nevím,nevím.Už ani nevím co mám psát,chtělo by to nějak zamotat.Hehe,tak uvidíme příští díl,co napíšu,ptž právě v tuhle chvíli,to
fakt nevím,co tam dát.o uvidíme,jak to dopadne... Uááá důfám,že vám nijak nevadí,že nepíšu spisovně,ale fakt jako já a spisovnost?To nejde dohromady Je to krátké?Asi je,ale tak já nevím ... Hrozně mooooooc mooc děkuju za komentáře,vy víte jak mna potěšit :-* Děkuju fakt moc :-*
Kiss:-*


