close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nečekaný návrat sestry-2.díl

18. srpna 2008 v 7:01 | Hann |  -Nečekaný návrat sestry
Jednou když zase přišel opilí,chtěl abych se sním vyspala ale já nechtěla
"Prosím ne,dneska ne,prosím" žadonila se
"Ale já to chci,hned teď"
"Prosííím,nedělej to" ani sem to nedořekla a už sme měla dole triko i gatě.Brečela jsme,prosila jsme ale nic nezabírala ...Neměla sem na sobě nic,neměla sem se jak se bránit ...
"Vypadni" křikl na mě,když bylo po všem "Vypadni říkám" rozkřičel sa na mě eště víc a tak sem si pozbírala věci co byli rozházané po zemi a šla sem do koupelny.Když sem zavřela dveře,sjela sem po nich dolů.Brečela sem,na nic jiného sme se nezmohla.Tak moc bych chtěla aby tady byli kluci.Stískalo se mi.Až teď sem si opravdu uvědomila že všichni měli pravdu,ale já byla tak blbá že sem je neposlouchala.Měla sem svoji hlavu ... Vlezla sem do vany,pustila vodu a nechala jí ať na mě dopadá.Myslela sem snád že mi to pomůže?Nevim ...

Uběhli čtyři měsíce.Každý den sem zvracela.Věděla jsem,byla jsme si jistá čím to je ... Nevolnost,chutě ... Bylo mi to jasné ... Ta noc co mě znásilnit,muselo to být tu noc,nikdy jindy semnou už nespal a ani neznásilnil ... Ale jak mu to říct??Je mi 15 a sem těhotná a zrovna sním ...
"Můžu stebou mluvit?" zeptám se ho opatrně
"Co otravuješ?Mohla bys zatopit,venku je hrozná zima a tady taky" tak jak řekne tak radši udělám
"Já potřebovala bych ti něco říct"
"Tak dělej,zachvilku padám"
"Já víš ... " začnu koktat fakt nevím jak mu to řict
"Dělej říkám" rozkřičí se
"Sem těhotná" řeknu strašně rychle a potichu
"Cooo??" vyskočí ze židle "Zopakuj to?"
"Sem těhotná.Budeme mít miminko"
"Jak my??Si myslíš jako že su tak blbí že ti uvěřím že je to moje,víš jak dlouho sme stebou nic neměl?"
"Ale já znikým jiným nebyla chámeš to ... naposledy když ... si mě znásilnil"
"Zbal si věci a vypadni" řekne s klidem
"Cože?" nevěřím ... Já mu řeknu že su těhotná a on mě vykopne ...
"Zbal si věci a vypadni,stejně stli je pravda že si těhotná tak by si enom žrala a nic nedělala.Toto nemám zapotřebí" Jdu do pokoje kde vytáhnu tašku a začnu balit.Do tašky si dám všechny dopisy co sem psala a píšu dál.Každý den šest dopisů.Oblečení svoje,které mi ještě zbylo.Ale není ho hodně.Za tych pár měsiců sem napsala nespočetně dopisů,která sem si skládala podle datumu dne psaní.Nic neřekl,jenom zamnou zavřel dveře a já vyšla do té chladné a velké zimy.

Šla jsem snád 2 hodiny a přitom jakobych nikam nedošla.Sice sem v nějaké vesničce ale jakoby tu ani nikdo nebyl.Takové ticho ... Sednu si do hospody která tam byla,vytáhnu šest papíru a začnu psát ... 11 dlouhých měsíců,den co den píšu šest dopisů ... Michel byl tak strašně laskavý že mi dal pár stovek ... Než byla zavíračka byla sem v té hospodě,ale pak sme musela jít ... Ven do té zimy ...

Dneska ... Dneska je podle mých dopisů 24 prosince,teda vánoce ... Co bych dala za to být teď s klukama,tolik mi chybí hlavně bráška a Linke,ale můžu si za to sama.Bříško mi už začalo růst,sem ve čtvrtem měsíci.O pár dní později co mě Michel vyhodil sem si našla v nějakém městě malí motel,opravdu hoodně levný.Pokoj má jenom postel,nic víc a nic míň.Je tu hrozná zima,okno žádné ... JEdnou ... Byla zima,snád ta největší co sem kdy zažila.Nemohla sem spát,měla sem hrozné bolesti a nevěděla co dělat.Hrozně sem se bála,ale snažila sem to nevnímat ... Uspěšně,nakonec sem usnula,ale kdybych věděla co mě čeká radši bych ani nezaspala ...
"Au" řekla sem hned co sme se vzbudila.Hrozně mě bolelo břicho.Takovou bolest sem nikdy snád nečekala.Odkryla sem se a čekal mě šok "Proboha co to je?" celé povlečení bylo od krve.Z velkými těžkostmi sem se vyhrabala z pokoje a zamířila i přes ten mráz co byl venku na recepci.Okamžitě mi přivolali záchranku a pak si už nic nepamatuju,asi sem omdlela ...

"Kde to sem?" ptala sem se samo sebe.Viděla sem sice mlhavě,lae všude bylo bílo a snád hadičky sem viděla? ... Zhrozila sem se,vzpoměla sem si co se stalo ... První co sem v tom okamžiku udělala že jsem si šáhla na bříško.Nebylo ... Začala sem brečet a škubat sebou.Musela sem dobře šílet že došli až doktoři,kteří mi pichli injekci na uklidnění a já sem opět zaspala ...

"Tak jak vám je?" Tuto věcu sem slyšela každý den už druhý týden.Co sem se probudila tak sem tu už dva týdny a předtím sem ležela zhruba tři týdny.Takž eto znamená že sme v nemocnici už pátým týdnem.
"Dobře.Kdy mě pustíte?" Dávala sem tuto otázku každý den ... Je už leden,teda skoro unor,přesně rok co sem zdrhla.
"Máte rodinu?"
"Ne nemám" řeknu.Nemůžu.Vždyť mě nesnášejí všichni ...
V nemocnici sem si pobyla ještě asi dva týdny,než si pro mě došli nějaké vychovatelky z děcáku ... Hmmm,sem v děcáku přitom mám rodinu.Je mi 16 a svoje narozky sem slavila v nemocnici a ještě ke všemu v spánku ... skvělí,takto sme si to fakt představovala.Asi jak to že v 15 otěhotním,lae to je pryč ...

"Prostě musím." říkala sem si každý den v děcáku.Sic epátrali po mé rodině,al ejá jím lhala.Neřekla jsem asi pravé jméno ... A tak nač tady být,je to pár měsícu a je to tu hrozné.Dneska uteču,to je jasný ...
Jak sem řekla tak sem vykonala,je to už rok a půl co sem zdrhla z domu,ale dopise pro kluky pořád píšu.Každý den i v nemocnici sem si vyžádala papíry a tužky.Boužel ty co sme napsala předtím sem nechala v tom motelu ...
Je srpen a já su zase na ulici ... Tak ráda bych viděla kluky,byla s nima,ale nejde to nechtějí mě vidět ... Toulám se po ulicích a čas běží a běží ... Uběhl už další měsíc a já žiju na ulici mezi feťáky.Sem tam si dám taky,ale nejsem feťák,prostě ne!!Jen sem tak to nic neznamená ... MOje váha klesla z 65 na 50.Sem štíhlejší to je fakt ... Chtěla sem si užívat???Tak tady to mám ... užívám si ... Jooo toto j emoje mládí,chtěla sme to mám to,tak na co si stěžovat?? ...

Aj toto je druhý díl ... Líbí se vám???Děkuju za komentíky ... Kiss :-*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama