…::Saša::…
"Sašo? Nevstáváš?" drbne do mě mamka. "Jo," brouknu a zachumlám se opět do polštáře. "Za patnáct minut zvoní," drbne do mě podruhé. Až teď mi to docvakne. "Já zaspala?!" kouknu na ni rozespale a podepřu se lokty, abych se podívala na hodiny. "Ano," usměje se na mě. "Tak to už nikam nejdu," plácnu sebou zpátky do měkkých peřin. "Ale jdeš! Vstaň a stihneš to!" hodí po mě rifle. "Mami? Víš, že ty uplý rifle nemám ráda!" křiknu a sehnu se ke skříni. Kde sou mí oblíbený volný kalhoty? "Vím, ale všechny ostatní máš v pračce," hodí po mě triko. "Oblíkej se!" nakáže mi. "Příště tě už uprostřed týden v deset v noci nepustím s Jess ven," pohrozí mi vztyčeným prstem. "V kolik si přišla?" vezme si hřeben a začne rozčesávat mé, až příliš dlouhé, vlasy. "Ve dvě ráno," uculím se. "Měla by si jít k holičovi, máš ty vlasy až po zadek," zkonstatuje. "Není čas!" Mávnu nad tím rukou a vlasy si svážu do culíku. "Víš jak tím ty vlasy trpí? Nech si je rozpuštěné!" hrabe se po gumičce v mých vlasech. "Mít tvoje vlasy, tak se s nimi chlubím," přizná se. "Hm, ale já se nerada chlubím!" vypláznu na ni jazyk a strčím si do batohu svačinu. "V kolik přijdeš?" zajímá se. "Až skončí škola! Ahoj!" rozloučím se s ní a poklusem se vydám k autobusové zastávce. Do školy příjdu tak i tak pozdě! Nechápu proč tam vůbec lezu?? xD
"Zastavíte mi tady, prosím? Moc by ste mi tím pomohl," usměju se na řidiče. "Ste zaspala slečno?" oplatí mi usměv. "No," kývnu na souhlas. "No, že ste to vy," kývne na mě hlavou a zastaví. "Děkuju moc!" mávnu na něj a štráduju si to k tomu ústavu. Jak mě se tam nechce! Chemie, fuj! Už cestou si vytáhnu z batohu sešit a učebnici. U vchodu se srazím s Timem. Ten idiot! Mám sto chutí mu něco udělat! V podstatě si za to beztak mohla Jess, ale je to moje kámoška! Sjede mě pohledem a ušklíbne se. "Zaspala?" usměje se. Jedinej pohled do jeho očí mě utvrdí v tom, že opět hulil. "No," trhnu rameny a zmáčknu tlačítko na výtahu. "Kde zase vězí?" začínám být nervozní. A nervozní sem tuplem ve chvíli, kdy Tima přistihnu, jak pozoruje můj zadek. Jak já tohle nenávidím!!! Přísně na něj pohlednu. "Proč říkaj, že máš velkej zadek, ty vole?" uchechtne se. Jak já nenávidím vyhulence! "Nevím," zavrčím. Naštěstí už výtah přijede. "Deš po schodech ne?" kouknu na něj. "Blázniš?" rozesměje se a vleze za mnou. "Uklidni se!" štěknu na něj. "Kam to bude?" ušklíbne se. "4. patro, chemie," hodím oči v sloup. "Heh, já mám zase fyziku, to je hned vedle," zakýve hlavou. "Už jedeeem, brrr!" tlemí se. "Připadáš si zajímavej?" kouknu na něj. "No," uculí se." Seš trapnej Sonnenschein.." zakroutím nad ním hlavu. Jenže v tom sebou výtah cukne a já letím přímo Timovi do náruče. "Ááá," zapištím. "Deš na to nějak zhurta bejby," chytne mi na zadek a já bych v tu chvíli vraždila! "Nešahej na mě!" štěknu na něj. Jak ho můžu svíst, když sem na něj tak hnusná? Nesnáším když je zhulenej a dezorintovanej! "Co se stalo?" kouknu na Tima. "Nevím?" trhne rameny.
"Proč ten posranej výtah nejede?" zmáčknu už asi po padesátý čtyřku. "Sme se tu sekly no," sesune se Timo na zem a zavře oči. "Nespi," drbnu do něj. "Zavolám Jess ať aspoň učitele vědí, že sme tu uvízli," sednu si vedle něj. Mlčky na mě koukne usměje se. "Co je?" znejistím. "Nevolej, co si to tady takhle užít??" začne se po mě sápat. "Timo nech mě!" řeknu výhružným tónem. "A když ne?" pohladí mě po tváří. "Nech toho!" srazím mu jeho ruku a přesunu se na druhej roh výtahu. Vytočím Jessičino číslo, ale jediné co se dozvím je…. Halalíí. "Není tu signál," kouknu na Tima, ale ten spí. Bože, proč zrovna teď? Ok, takže tu zkysneme bůhví jak dlouho! Já věděla, že do ty školy nemám dnes jít! Já to věděla!! Ještě ke všemu je pátek!
Chvíli mávám mobilem ze strany na stranu, ve snaze zachytit signál, ale nějak se mi to nedaří. Zadívám se na pochrupujícího Tima. Má krásnou tvář a je děsně roztomilej když spí! Kdyby aspoň nekouřil tu trávu! Chová se potom jak největší dement a leze mi tím na nervy! Po chvíli mě zíraní na něj začne nudit a přistihnu se jak zívám. Hrát hry na mobilu by v tuhle chvíli bylo vysvobození z nudy, ale já kráva si je vymazala! Kousat si nehty, no tak to taky ne! Bože, já se tady asu ukoušu nudou!!
…::Timo::…
Rozlepím oči a chvíli mi trvá než si uvědomím kde jsem. Myslel jsem že se mi to zdálo, nebo sem ještě pořád ve snu? No asi ne, proč bych měl ve snu zrovna Sašenu že. Kouká do mobilu a neustále si pohrává s jazykem. Olizuje si rty ze strany na stranu a stále upřeně hledí do mobilu. Přistihnu se jak pozoruju její rty a jazyk. Zdá se mi to, nebo mě to…? No ty vole…. ! "Nech toho s tím jazykem," okřiknu ji. Upře na mě svůj pohled a ušklíbne se. "Copak? Vzrušuje tě to?" trefí se. "Ne," řeknu znechuceně. "Mělo by?" promnu si oči. "Já jenom že si mě tu celou dobu pozoroval…" sklopí oči zpět k mobilu. "Co kecáš?" odfrknu. "Sem na tebe tak zvědavej no.. Cs!" trhnu rameny. No to bude boj ji dostat do postele. Ona nemusí mě a já ji. Perfektní tohle! I když dal bych si říct, že! Ale to by musela chtít ona a to asi nehrozí! "Hlavně jak si mě tu málem znásilnil," usměje se. "Cože? To fakt? Si nějak nepamatuju," pozvednu udiveně obočí. Jen pokrčí rameny a rozepne si mikinu. "Zkoušela si volat?" zeptám se tak blbě. Koukne na mě a rozesměje se. "Myslíš si že sem tak blbá??" položí mi otázku. "Co já vím, jsi blondýna," trhnu rameny. "Abych se neurazila," pohrozí mi. "Pojď, sedneš mi na ramena a pokusíš se ten signál někde najít. Aspoň na odeslání smsky," vstanu. "Nemá to cenu," uchechtne se. "Přece tu nebudeme celej víkend," pohlédnu ji do očí. Tak krásně modrý oči sem snad ještě neviděl. Nevím jestli to dělá to osvětlení, ale sou fakt… krásný! "Co tak čumíš?" zamává mi rukou před obličejem. "Ses nějak zasekl," stoupne si. "Tak polez," dřepnu si. "Timo, to není super nápad! Já… sem těžká," protestuje. "Sašo!" hodím po ní přísný pohled. "Ne, ale fakt!" brání se a udělá krok dozadu, což asi neměla dělat, neboť výtah nějak podezřele zaskřípe. "Ještě pohyb a letíme dolů," dovtípím se.
Pokračování příště =)
Prosím, prosím, piště komentíky <3333
Negi ♥


