close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Změnit se nemůžeš, nebo jo?-1.díl

17. srpna 2008 v 16:34 | Hann |  -Změnit se nemůžeš, nebo jo?
Jmenuji se Daniela a stojím zrovna na autobusové zastávce. Je tak koncem března. Všude kolem roste zelená tráva(no i když tu teda trávy moc není) a… a začíná sněžit? To je fakt divný, ještě pře týdnem bylo tak krásně a svítilo slunce a teď? Teď sněží. Počasí se zbláznilo. Minulý rok už touto dobou bylo vedro a tento rok je nějaká zima. "Brrr…" je mi nějaká kosa(měla jsem tu bundu dát konečně spravit, mám totiž pokažený zips u bundy, ale já ne, jen jsem si říkala: "šak to počká." Prdlajz počká, teď je mi zima!). Ještě k tomu začal šíleně foukat vítr. To je fakt humus, už aby konečně skončila ta hrozná zima, to léto mi totiž fakt chybí.
Po deseti minutách mrznutí konečně přijede autobus(se zdržel o pět minut…taky by mohl přijet dřív!). Nastoupím do autobusu skoro jako poslední(no super, ještě mě pár lidí předběhne… csss, to je ale chování…). "Kam to bude?" zeptá se mě řidič. "K centru Hamburku." Odpovím mu a zaplatím mu za odvoz(asi se divíte že mám český jméno a jsem v Německu, ale asi před… dvěma lety jsem se tu nestěhovala, no a nechce se mi jet domů, protože tam jsou moji rodiče a někdy jsou fakt otravní, jak se o mě furt strachují… hrozný no…). Sednu si úplně do zadu, aby mě nikdo nerušil. Sednu si k oknu a autobus se rozjede. Dívám se z okna, jak mi cesta ubíhá před očima. Přemýšlí o jednom klukovi, kterého jsem nedávno potakala. Bylo to zrovna v centru Hamburku:
Vejdu do centra obchodů(hm… super teď si jdu koupit nějaké pěkné hadříky). Jdu s kámoškou Lenou po schodech, které vedou nahoru(jdu jako prvníJ). Když už jsem nahoře, tak do mě vrazí nějaký kluk a vylije mi nějaké pití přímo na tričko(hm… super je to pivo… bože! To nemohl dávat pozor? Já ho fakt přerazí, to jsem si zrovna koupila včera). "Do háje!" řeknu naštvaně. "Jé promiň, já fakt nechtěl. Fakt sory." Řekne a já se konečně kouknu na kluka, který způsobil škodu na mém tričku(je docela pěkný, ale vypadá trochu jako… děvkař… no uvidíme co se z něho vyklube). "To je dobrý." Řeknu sklesle. "Fakt se ti omluvám." Ještě jednou se omluví ten kluk a už mi podává papírové kapesníky. "Jak se jmenuješ?" zeptám se ho nečekaně a on se na mě udiveně koukne(fakt to nečekal, asi myslel, že odejdu a už s ním nepromluvím… ale co, vždyť je to jen tričko…). "Timo." Řekne a podívá se pohledem jako: "Proč to chceš vědět?". "Jen abych věděla, kdo mi polit to tričko." Řeknu a komicky se usměji. "Ahaa… a jak ty?" zeptá se. "Daniela." "Daniela? Ty asi nejsi odtud že?" "Ne, jsem z česka." "Ahaa…" "No už budu muset jít. Ale nevím, co udělám s tím tričkem." Tu poslední větu řeknu šeptem a taky trochu sklesle. "Půjčím ti mikinu jestli chceš?" navrhne Timo. "No kdybys byl tak hoodnej?" to poslední slovo prodlouží(tuším, že to vyzní trochu divně). "Jasně." Řekne, vysvleče si mikinu a podá mi ji. Já si ji oblíknu(vypadám trochu jak blbec, no… neva). "Díky." Řeknu a usměji se. "Dáš mi číslo na mobil?" "Promiň, ale na první potkání nedávám svoje číslo." "To je škoda." "Ale zítra bych ti ho mohla dát." "Vážně?" "Jo a taky bych ti vrátila tu mikinu. Takže zítra o půl desáté přesně na tomhle místě?" "Jo, ale pak půjdeš se mnou na zmrsku jo?" "Jasně. Tak zatím ahoj." Rozloučím se a…
"U centra Hamburku." Vyruší mě řidič autobusu(no konečně) a já vystoupím…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama