close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Změnit se nemůžeš, nebo jo?-3.díl

19. srpna 2008 v 7:05 | Hann |  -Změnit se nemůžeš, nebo jo?
Druhý den se probudím docela pozdě, asi tak o půl jedenácté. Vstanu z postele a osprším se, Nasnídám se(i když je trochu pozdě na snídani) a jdu se převléct. Vlasy stáhnu do culíku(abych pravdu řekla, tak o svůj vzhled nedbám, ale jo mi to docela jedno). Jdu se dívat na telku(takový zkrácený výraz pro televizi, je to pro mě moc dlouhýJ). Podívám se na hodinky(je teprve jedna hodina odpoledne. Hm… to se načekám, asi se u Tima zastavím a překvapím ho… vím kde bydlí). Vstanu z gauče, trochu se upravím a vyrazím.
Za půl hodiny jsem skoro u Timova baráku, když najednou slyším Timův hlas. Zastavím se, schovám se za jeden strom a vidím Tima, jak s někým telefonuje před svým barákem(je to Timo, ale já si teď připadám jako nějaký špehoun). "Hele, řekl jsem ti, že se s ní vyspím do zítřka a pak ji pošlu k šípkům. No jasně tobě se to řekne. Si nějaký jasný ne? Hm… už abych to měl za sebou a mohl ji konečně poslat k vodě." Řekne pobaveně Timo na můj účet a dál už to nehodlám poslouchat. Jdu rychlím krokem pryč a začne mi téct po tváři jedna slza za druhou(takže Lena měla pravdu…chtěl se semnou jen vyspat a pak mě poslat k vodě… parchant… já jsem tak blbá, naivní kráva! Husa a kdo ví co ještě…). Podívám se na hodinky a je za deset minu dvě. Jdu do nejbližší restaurace a zamířím rovnou na záchod. Podívám se na sebe do zrcadla(hm… mám zarudlý oči). Opláchnu si obličej pořádně studenou vodou a podívám se ještě jednou do zrcadla(jde to už jen trochu vidět, že jsem brečela. Jak chce Timo, ale já se ode dneška změním a budu taková mrcha, že mě nepozná… a změním i vzhled, budu se malovat a oblíkat sexy oblečení. Šak zjistí co ve mně všechno je. No a teď půjdu za ním a budu dělat jakoby nic, nějak se to vyvrbí…). Vyjdu ze záchodů a jdu do toho parku.
Jsem už u parku a jdu k nejbližší lavičce. Podívám se na hodinky a zjistím že je něco pár minut po půl druhé(trochu pozdě, ale člověk přece nemůže chodit úplně přesně, i když někteří jo…). "Ahoj zlato." Pozdraví mě Timo a jde ke mně. "Čauky." Hodím na něho zajímavý pohled. "Co se děje?" zeptá se Timo. "Ale nic se neděje, co by se dělo?" zeptám se a provokativně se usměji. "No já nevím, jsi nějaká…" "Divná?" přeruším ho. "To zrovna ne. Myslel jsem zvláštní." Řekne Timo(je vidět že je z toho trochu vedle, protože jsem se k němu takhle ještě nechovala). "Ahaaa… tak zvláštní, hm… co si mi chtěl vlastně říct?" zeptám se a teď se zatvářím chladně. "Jen že pojedu se svojí kapelou na tři měsíce na turné. Zítra odjíždím." "Tak to je super." Řeknu smutně a zároveň pobaveně. "Řekni mi co se stalo?" "Chceš to fakt vědět?" "Jo." "Takže budu citovat… vyspím se s ní do zítřka a pak ji pošlu k šípkům. Nebo… už abych to měl za sebou a mohl ji konečně poslat k vodě. Pěkný citáty že?" řeknu a Timo jen udiveně hledí(fakt drsný… to by byla fotka jak vyšitá). "Tak pěkný, že jsem se nad nimi rozbrečela. Njn… takový je život." "Jak víš, že jsem to řekl?" "Hele Timo nebudu o tom diskutovat." "Tys mě sledovala?!" "Co? To ne! Jen jsem tě chtěla jít překvapit a trochu jsem zaslechla tvůj telefonát. No měli by jsme se rozejít." "Taky si myslím." Řekne naštvaně(to je asi tím, že mu nevyšlo mě dostat do postele). "No ale až po těch tře měsících přijedeš, tak se tak změním že mě nepoznáš." "To pochybuji." Uchechtne se Timo. "Jen aby ses nedivil. Tak sbohem v příštím životě." Řeknu a odejdu od něho…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama