"Áááááu" křikne Jan,když mu desinfikuju jedno ránu. "Tvoje chyba,neměls ses prát" "A co sem měl dělat?" "Co asi!Sem ti říkala že pujdem,ale nééé ty velký kluk tak ses musel poprát" "Jo jasný a pak být za nějakého ubožáka,že?" křikne na mna,ptž ani já mu to neřekla nijak mile "Ach jo ... " vzdychnu a posadím se vedle něho na vanu "Jenže víš jaký sem měla o tebe strach" řeknu skoro neslyšitelně "Neměla si důvod ... " "Neměla?Ale jo měla.Karl říkal,že ti mám od něho vzkázat aby sis dávala bacha.No jenže já ti to nějak neřekla,možná že sem se bála jak budeš reagovat.Promiň ... A to není zdaleka jediný důvod ..." "Měla si mi to říct,ale tak teď už je to jedno.A jaký dál máš důvod ..." Podívám se mu do očí.Vidím trošku rozmazaně protože v očích mám slzy "Chceš vědět další?" přikývne"Třeba že tě miluju?Stačí ti tenhle důvod?" Slzy sem nedokázala zastavit.Ani nečekám na jeho reakci a odejdu do svého pokoje ... Zavřu dveře a lehnu si na postel,obejmu rukama polštář a slzám sem nechala volný průchod.Pár minut,opravdu jenom pár minut trvalo,než se díky dveřím,uslyšela klepání.Neodpověděla jsem.Slyšela jsem jak sa dveře otvírají a zavírají,kroky které se blížili ke mě a taky to jak si sedá na postel.Jeho ruka se pomalu a nejistě dotkla mých zád a přejela přes ně.Hlavu sme měla otočenou ke zdi a tak sem se ani jendou na něho nepodívalo i když mě to tak moc lákalo.Lehl si ke mě a objal mě kolem pasu."Proč mi to děláš?" zeptám se potichu a ze slzami v očích.Nenechám ho odpovědět a radši pokračuju"Vždycky mlčíš,nic jiného.Když ti něco řeknu,tak neodpovíš.Víš jak se cítím,nevíš.Jak by si tak mohl ..." "Miluju tě " " ... vědět jak sa" zaseknu sa"coooo" skoro zakřičím,sednu si a upřeně sa dívám na Jana"zopakuj to" "že tě taky miluju" sedne si taky,naproti mě,hodně blízko a chytne mě za ruku"Promiň" zašeptá skoro neslyšitelně.Nakloním se k němu a políbím ho,dlouze a jemně,tak jako vždy.Sednu si na něho obkročmo a rukou mu zajedu pod triko "Sem štastná a doufám,že to tak bude navždy" "Jo tak to já taky ... " -- O 2 měsíce později -- "Doufám,že si teď děláš srandu" začíná to ve mně zase vřít "Lásko ... " "Jaké lásko?Máš štěstí,že mi voláš,protože být vedle mě tak ti nakopu prdel" zakřičím na něho a zavěsím.Pár sekund potom co sem mu to tipla,mi ten blbec zase volá"No to víš,že jo" řeknu si pro sebe a hodím mobil někam na postel. ... Už zase.Zase mi to udělal a to sliboval že určitě příjde.Už to trvá víc jak měsíc.Pořád jenom samé slibování a nic jiného.Slibovat dokáže každý,ale plnit ty sliby už je těžší.Kdyby to bylo jednou,max dvakrát,jenže v tomto týdnu mi už po šesté zavolal,že nemůže a to je sobota."Jo týden" řeknu potichu a vezmu si fotku,kterou mám na stolku vedle počítače.Fotku,kde sme my dva a kde se oba usmíváme.Boužel poslední měsíc je to praví opak a to všechno kvůli těm debilním autům.Asi dva týdny potom co mi řekl že mě miluju a já myslela,že už to bude všechno jenom dobrý došel stím,že se dostal do nějaké party,kde se jezdí autama nebo něco takového,moc sem ho tenkrát nepochopila.Byla jsem ale ráda,že si něco našel a že je i mezi jinýma lidma,jenže to sem nevěděla co mě bude čekat.Na kluky,tak jak na kapelu a taky na mě se skoro vykašlal.My sme se neviděli týden a z klukama ještě dýl.Vezmu mobil. "Pět nepřijatých hovorů a co já jako,si myslíš že ti to vezmu a nebo zavolám zpátky" mluvím si pro sebe a mezitím vytukám číslo "Linke si to ty?"zeptám se pro jistotu "Ano,jasný" "Nezašel by si na večeřu?Klidně i ostatní kluci by mohli jít" "Počkej zeptám se" ... "Boužel prý by šli rádi,jenže všichni něco mají" "Ach tak,tak to nic.Tak je aspoň pozdravuj" "Jo jasné bude,ale na tu večeřu půjdu aspoň já,když ti vystačím" řekne ze smíchem "Budu moc ráda.Tak za hodinku,tam jako vždycky?" "Okiss" (xD xD xD xD xD to není z mojí hlavy xD xD) O hodinu později už stojím před takovou menší restaurací,kam chodíme z klukama.Ještě před měsícem s náma chodil i Jan,jenže to ještě nebyl posedlí těma autama.Neuběhne ani pět minut a už vidím Linkeho ."Ahoj" pozdravíme se navzájem a vejdeme do restauračky ... ... "Tak já si dám jako vždycky smažák a hranolky a na pití kolu" nadiktuji svoji obědnávku "No a já si dám to samé" vrátíme jídelní lístky "Jde o Jane že?"zeptá se na rovinu a je to dobře,pač moje první otázka by byla zase jak sa má a takové keci,no prostě klasika a to je totiž dost blbé toto.Jenom tedy přikyvnu a opřu se o židlu"Pořád ty jeho auta?" "Už je to týden co sem ho viděla na posledy.Dneska sme se měli sejít,jenže mi zase volal,že nemůže,že nemá čas,prý že mají dneska nějaké závody či co,jenže je to v jiném městě a takové žvásty,prostě klasika.Fakt už nevím co dělat.Víš že už bez mobilu neudělám ani krok?Pořád ho musím mít u sebe.Jenom čekám,kdy mi někdo zavolá,že se mu něco stalo.A víš co mi na to ten blbeček řekl,když sem mu to oznámila?" jen pokýve hlavou,že neví"Zasmál sa a řekl,že se nemám čeho bát,že on umí jezdit a nic se mu tudiž nemůže stát" citím jak se mi derou slzy do očí.Chris mi chytl ruku,co sem měla na stole položenou a přisunul se blíž "Já vím že tě to hrozně trápí,a nás taky.Mluvili sme sním o tom už tolikrát,ale prostě si nedal říct,taky nevíme co s tím máme udělat.I když to nikdo z nás nechce říct nahlas,kapela to má taky díky němu dost nahnuté.Nechceme za něj hnedat náhradu,ale když půjde hodně do tuhého nic jiného nám nebude zbýtet,jenže,kde najít tak dobrého DJ jako je Jan?Musíme něco udělat,než ... " zasekne se " ... se zabije" doplním ho "Já to takhle nechtěl říct" "Ale vždyť máš pravdu.Před dvěma měsíci mi tvrdil jak moc mě miluje a že by mě za nic na světě nevyměnil.Uběhlo pár týdnů a šup vyměnil mě za rychlá auta,která mu jsou mimochodem přednější,než vy,dlouhodobí kamarádi" "A co na to jeho rodiče?" "No je něco jak u nás.Práce,práce,práce.Takže pochybuju,že o tom vědí." "A tak co kdyby sme jít to řekli?" navrhne Linke a akorát nám přinesou jídlo. "Dobrou chuť přeji ..." "Děkujem" jen co odejde pokračujem v debatě "Jo řeknem jím to a pak co?Začne na truc ještě víc jezdit a bude na všechny okolo naštvaný,protože nechceme aby dělal to co ho baví" "Ale za pokus to stojí,třeba mu to rozmluví" nenechá sa jen tak odbít "Blbost.Když neposlechne nás,tak proč by poslechl rodiče?" "Tak já jinak nevím,nechceš radši změnit téma?" zeptá se "Jo to bude asi nejlepší.Na skupinu se ptát nebudu,pač by sme sa dostali zase k Janovi,tak třeba,co už máš holku?" "No já nevím" "Jak nevím.To co je za odpověď" zeptám se ze smíchem a napiju se "Tož né,tak uplně" ještě že sme stačila polknou,ptž by ta cola,byla na něm "Ty seš tele,tož jak né tak uplně?Tož buď spolu chodíte a nebo nechodíte né?"Nenechám sa jenom tak odbít "Tak strušně,je to někde na začátku" "Jo takto ... " ... Ještě se tak bavíme asi hodinku,ale jak sme řekli,tak sme udělali a o Janovi nepadlo ani slovo.Bavili sme se tak celkově.Za měsíc je konec roku a tak sme probírali,co tka budeme dělat a co bude na vízo ... "Tak děkuju,že si šel.Zase někdy zopakujeme a doufám,že budou mít čas i kluci" "No já jím řeknu.Tak se měj a" odmlčí se nachvilku "když potkáš Jana tak ho pozdravuj a vyřiď mu,že by mohl dojít na zkoušky.Ahoj" "Jasný,když ho uvidím" Linke mi ještě dá pusu na líčko a pak oba jdeme jiným směrem. ... ... Domů dojdu kolem 9 hodiny a hned si vlezu do sprchy.Nejradši bych ještě někam zašla,když je sobota,jenže nějak nemám náladu a hlavně není ským.Po studené sprše,kterou sme fakt potřebovala,sem na sebe hodila,dlouuuuuhé triko na raminka a šla sem se dívat do pokojíku na televizu.Jako vždy v ní nic nešlo a tak sem si tma pustila dvd,podala si ze stolu notebook,abych se podívala,stli mi někdo nenapsal.Otevřela jsem mejl a docela sem se divila,psala mi totiž teta z Ameriky.Její mejl sem si přečetla asi 6x,protože mě docela dostalo co mě napsala. ... Stálo tam že když je ten konec školního roku,jestli bych nepříjmula její nabídku,kterou mi mimochodem navrhovala asi už stokrát.A nejela bych studovat do Ameriky,abych poznala nové prostředí,lidi,zážitky atd. atd. .Je totiž učitelkou na jedné Americké škole,mimochodem dost dobré škole,tam taky chodí stejně stará sestřenka a nemůže si to vynachválit. ... Já to zatím pořád odmítala stím,že mě to tady v Německu stačí a že tady mám všechny lidi co mám ráda a že je nechci odmítnout.-Z touto myšlenkou taky odložím notebook na stůl a začnu se dívat na film.Jenže mi to pořád nedá a já na to pořád musím myslet.Vždyť by to mohlo být dost skvělé studovat v jiné Zemi,naučit se jejich zvyky atd."Mám tu Jana" okřiknu se a radši zalehnu do postele a i když je málo hodin brzo usínám ...


