26. září 2008 v 8:46 | Hann
|
14 Díl Uběhlo pár hodin,co jsem tak nějak utekla z nemocnice.Mám výčitky,že jsem Jana tak ignorovala a nakonec ještě odešla,ale prostě jsem nemohla.Je hrozné se dívat na člověka,kterého milujete a víte že skoro někoho zabil.Chris mi několikrát volal,já mu to ovšem nezdvíhala a nakonec si vypla mobil.Potřebovala jsem být sama.Provětrat si hlavu a popřemýšlet.Je toho docela hodně o čem sa dá přemýšlet a taky uvažovat o tom co bude ... V Americe,bych měla dost času přemýšlet ... -- O měsícpozději -- Čas běží jen tehdy,když chtěme aby se zastavil aby chvíle které prožíváme byli věčné a my si jích mohli užívat co možná nejvíc,boužel se ani nenadějeme a čas nám určený na to uplyne jak voda.Naopak když chceme aby to co prožíváme bylo rychle pryč,aby jsme nemuseli prožívat to co nechceme,tak čas jakoby se zastavil a ubýhal velmi ale opravdu velmi pomalu.Zdá se nám to jako věčnost,jako něco co nikdy neskončí.A boužel právě to druhé nyní prožívám a myslím si že nejenom já.Hrozně moc bych si přála aby toto vše bylo za námi,nebo nejlepší by bylo,kdyby jsme mohli vrátit čas a napravit to co jsme sami způsobili.Boužel,toto nejde,nedokážeme času poručit.Skoro měsíc uběhl a mě se to zdá jako věčnost,jako kdyby už půlka mého života uběhla. Kapela si dala samozřejmě pauzu.Stejně kluci ani neměli náladu zkoušet,ale texty píšou dál a dokonce jednu,či dvě napsali o tom co se stalo Janovi ... Jan je už přes týden z nemocnice doma.Pustili ho do domácího lečení,protože jeho zranění nejsou až tak vážné,že by muset zůstávat v nemocnici.Když se na něho člověk podívá,neřekl by že před pár týdny měl nějakou nehodu.Vzhledově to nikdo nepozná,ale uvnitř je to horší,i když se snaží dělat,že je silný,znám ho moc dobře a vím,že díky té nehodě se hodně změnil.Už se i stalo,že jsem ho viděla jak plače.Udělalo to prostě svoje ... Ta holčina je také doma,dokonce šla o nějaké dva dny dříve domů jak Jan.Doktoři se hodně divili,že za tak krátkou dobu,je její stav,tak zlepšil.Samozřejmě,jsme za to všichni rádi.Jan,jeho rodiče,já a kluci,jsme se s ní setkali.První to byl Jan a u toho byl i psycholog,že kdyby něco,ale podle něho mezi nima žádná rivalita,nebo tak něco nepanovala. Já a Jan?Den co den ho navštěvuju,ale jsme spíše jen kamarádi.Nejlepší?To nevím,na toto to chce čas,ale v nejbližší době to nebude mezi námi stejné,to vím jistě.Za to jsem se hodně zblížila s Chrisem,hodně mi pomáhal,za což mu jsem vděčná.S rodiči to nemám taky zrovna jednoduché.Pořád byli v práci,neměli na mně čas.Sice toto vše se děje snád od doby co jsem se narodila,jenže já je teď potřebovala,mnohem víc,místo toho si odjeli,kvůli práci,nějak do zahraničí.Ještě že tu byl Chris.Pošuk Timo začal rýpat že spolu určitě něco máme a tak,ale to není pravda.I když mám LInke je krásný kluk a mám ho ráda,jenže ... To dokonce se mi ozval Karl a chtěl semnou mluvit a kupodivu nevyhrožoval a nic takovýho,naopak chtěl se mi omluvit,promluvili jsme si a je to ok,ale kamarádi z nás asi těžko budou,sice si řekneme ahoj a prohodíme pár slov,ale to je tak vše.Asi změnil názor po tom,když se dozvěděl o Janovi ... Janovi rodiče dojeli jen co mohli.Starali se o něco skutečně strašně krásně a z láskou.V práci si vzali volno na dobu neurčitou a tak to samozřejmě pochopili.Všechen čas ted tráví jenom snám,což je skvělé ... A největší novina je asi to že ta holčina s epřiznala,že chtěla spáchat sebevraždu a tak pod Janovo auto skočila sama.A až v nemocnici si uvědomila,co všechno mohla zúpůsobit,kdyby se jí opravdu něco stalo,takže ted všichni doufáme,že to Janovi nějak pomůže ... Teď sedíme všichni v soudní síni a netrpělivě čekáme,jaká rozsudek vynese soudne nad Janem.Sedím s klukama v jedné řadě,vedle Chrise,který mě drží za ruce.Celá se třesu a bojím se,to ovšem nejsem jediná,stačí se podívat,kolem sebe.Všude jsou jenom oči plné smutku a napětí,všichni cítí to stejné a jsme stejně napnutí.Soud je už asi hodinu a pořád tam něco říkají a já je skoro nevnímám,nějak nemůžu.Je mi tu docela horko.Hlavu jsem si opřela o Chrisové rameno a začala pozorovat všechny ty lidi co jsou tady.Všichni byli hrozně vážní a všichni čekali a pečlivě slovo od slova poslouchali,aby jím nic neutiklo a byli v obraze,asi jenom já tu dumám nad nimi a neřeším to co oni říkají,chtěla bych slyšet ten konec,ten je pro mě nejduležitější ... ... "Konečně" zašepnám Chrisovi a ten přikývne.Po té dlouhé době,co jsme tady,ještě po několikáté,se rozhodne co bude s Janem dál.Ještě víc stisknu ruku a zavřu oči." ... ... udělujeme zákaz řízení všech vozidel,po dobu čtyřech let,odebrání řidičského průkazu a zaplacení škod,způsobené nehodou" Jen co to soudce dořekl,na tváři všechn se objevil usměv a někteří,třebajako já začali plakat štěstím. Tak to dopadlo dobře,Jan do vězení nepůjde,všichni sme si to přáli a splnilo se to.Je to skvělé,užasné,jenom doufám,že se díky tomu vzpamatuje a už nebude hazadrovat se svým a jiným životem.Mohlo to dopadnout mnohem hůř ... Já teď balím věci,protože jsem se rozhodla odjet do Ameriky a studovat tam.Stejně jsem to tetě už slíbila a ty mi zajistila,všechno možné a i školu.Klukům jsem řekla,že jsem tetu už dlouho neviděla a tak když jsou ty prázdniny,tak tam pojedu,stejně to udělá kde kdo,odjedou na prázdniny,je jedno jestli do jiné Zemi a nebo zůstanou v Německu,každý si musí odpočinout.U mě to bude holt jenom o pár měsíců víc.Kluci se hrozně divili,ž proč se snima tak dlouho a s pláčem loučím,ale nemohla jsem jím to říct,neměla jsem na to,snád to pochopí a odpustí mi.Jednou se určitě potkáme,ale to chce čas.Nevím na jak dlouho tam budu,ale vím že už teď se mi stýská.Chtěla bych tu zůstat,ale nemůžu být přece na jednom místě celý život i když s lidmi,které mám ráda ... Sedím v letadle a dívám se z okna.Po líci mi tece slza,vím že není poslední,už tím že tu nechávám Davida,Tima,Juriho,Frankyho kamarádi z kterýma je sranda a z kterýma jsem toho tolik prožila. Chrise,který mi tak moc pomohl a držel mě,jsem mu za to hrozně vděčná a nakonec Jana,člověka,kterého budu pořád milovat ... Ahojky,zlatíčka,tak je tu poslední díl této FF,ale kdyby jste chtěli,tak bych mohla napsat další řadu,ale to je jen a jen na vás,vůbec to nemusí být ... Uff,je to docela doba,než jsem tento díl napsala,ale prostě mě to nebavilo psát o tom soudu a tak jsem to musela nějak zformulovat ... No doufám,že se vám to aspon malilililinko líbilo,pač u mě je toto jeden z nejhorších dílu ... Děkuju všem co tuto ff četli a psali komentíky ... :-* :-* Jste mooooooc skvělí ... Jsem ráda,že to tolik lidí četlo.Udělali jste mi vždy každým komentářem radost :-* Konec keců xD ... ještě jednou děkuju :-* Kiss
tohle jsëm četla na panik-musik a upe sqělá ff