No jasně! Moje teorie o rozbitejch držkách ( xD ) se potvrdila! "Andreo! Vypadni od něho!" nakáže mi Franky. "Tak moment! Seru se já do tebe? Před chvíli si mě žádal, abych ti odpustila a teď děláš to co doposud!? Je to můj život a já mám Tima ráda!" chytím ho za ruku. "Newím kdo tu žárlí," štěknu na něj. "Já nežárlím, jen tě před ním bráním!" "Ale, proč? Copak mi něco dělá??" bráním Tima a moc ráda ho bráním. "Copak to nevidíš? Chce tě jen do postele!" "Sorry, ale nevidím! Běž si za Lenou a nech mě žít!" vybouchnu. "Nech nás být Franku!! Copak nechápeš že si vybrala mě?" začne ho provokovat Timo. "Ne, nech toho," krotím ho. "Rozbil jsem ti držku jednou rozbiji ti ji podruhé!" křikne na něj Franky. "Cože? Ty si rozbil držku mě? A nebylo to tak náhodou naopak??" to už Tima neudržím a on se vrhne na Frankyho. Tohle se mi snad jenom zdá!! "Nechte toho!!!" řvu a přitom se je snažím od sebe oddělit. Konečně se mi to podaří! "Andry, vypadni! Nepleť se do toho!" křikne na mě Timo. To už se mi začnou kutálet slzy po tvářích. Stojí jim to za to!?! "Kluci neblbněte! Prosím, nechte toho!" držím je od sebe. "Andrejko běž pryč!" přitáhne si mě Timo k sobě a líbne do vlasů. Pak už mě jen odstrčí a já spadnu na zem. "Já vás nenávidím!" zakřičím tak nahlas až toho nechají. Jen zakývu nevěřícně hlavou a dám se na odchod! Po chvíli se rozběhnu. Chci být od nich daleko!! Sou mi ukradení ať se tam klidně domlátí!!
"Na večeři budou palačinky, tak si přijď"….. Dál se to nedozvím, protože zabouchnu dveře od svého pokoje a plácnu sebou na postel. Sou to idioti! Co když si ublíží? Mám takovej strach a ani nwm o koho víc… ! "Andry, můžu vstoupit?" zaklepe mi na dveře máma. "Mami, prosím teď ne, nech mě samotnou." "Dobře!" Naštěstí je moje máma chápavá. Zachumlám se do deky a usnu.
Nespím ani hodinu, když mě probudí vyzvánění telefonu. Nikdo ho nezvedá, rodiče budou nejspíš venku. Seběhnu schody dolů do chodby a telefon zvednu. "Ahoj tady Andrejka," ozvu se do telefonu. "Ahoj Andry, tady teta! Zavoláš mi mamku?" požádá mě mile. "Mamííííííí!" protáhnu. "Telefeoooooon," hulákám. "Co řveš jak na lesy," osopí se na mne. "Teta," brouknu a vrazím ji telefonní sluchátko do ruky.
"Andry pojedeme na chatu, začni se balit," oznámí mi. "To nemyslíš vážně mami??" vykulím oči. "Co tam budu dělat? Poslouchat ty vaše kecy o práci atd.? Mohu zůstat doma, prosím?" udělám očka. "Jasně, ale někdy by si tam s námi jet měla…!" pohrozí mi prstem a odejde. "Mami?" "Ano?" otočí se na mě. "Kdy se vrátíte?" zajímám se. "Zítra! Neboj příští týden se nás zbavíš skoro na měsíc," usměje se a odejde. Nj, máma s tátou se pojedou slunit do Egypta, ale mě nechají doma! Nespravedlivý!!
"Crrrr!" zvoní zvonek už asi po třetí. "Už běžím! Copak hoří?" Prudce otevřu dveře. "Franky?" zhrozím se, když uvidím jeho obličej, je celý od krve. "Panebože co jste dělali?? Pojď dovnitř," pomůžu mu.
"Vy nejste normální!!!" Podám Frankymu zmražené maso. "Chlaď si to oko!" nakážu mu. "Podívej se na sebe jak vypadáš!" strčím mu do ruky nanuk. "Co sním, nemám chuť!" "Tím si zchlaď ten ret ne?!" snažím se být klidná. "Kde je Timo?" zeptám se ho. On se jen ušklíbne. "Co si mu udělal?" vyděsím se. "Nic," pokrčí rameny. "Já ti nevěřím!" postavím se před něj. Sklopí očí. "Kde je?" "Zůstal v parku!" odpoví mi. Nerozmýšlím se. Ani nemám nad čím! Vyběhnu z baráku a utíkám do parku.
"Timo!!!" křičím, ale nikdo se mi neozývá. "Kde jsi?" vzdychnu a posadím se na lavičku. "Kde jen může být? Co když tady někde leží?? "Timo!!!!" zakřičím zoufale. "Psst!" nekřič tolik," zacpe mi pusu. "Timo!" vykřiknu šťastně a obejmu ho. "Au, bacha! Něco s tím ramenem asi mám," usměje se. "Proč vy kluci všechno řešíte násilím?" sednu si z5 na lavičku. "Sme idioti," přizná. V kapse mi zavibruje mobil a oznámí mi novou příchozí zprávu. Rozkliknu symbol obálky a přečtu si ji. ŠEL JSEM DOMŮ, NEMĚJ STRACH! FRANKY! Okamžitě mu odepíšu: DOBŘE! A … MÁM TĚ RÁDA ! odešlu mu nazpět. "Pojď, půjdeme ke mně domů, podívám se ti na to rameno," podám mu ruku. On ji stiskne a až k mému domu se naše ruce nerozpojí.
"Vysleč si to triko, já se ti na to podívám." "Nejde to, bolí to," pípne. "No táák, ono to půjde," těším ho. "Ne, ne!" usměje se. "Já ti to triko rozstřihnu!" pohrozím mu. "Né, to je mí oblíbený!" protestuje. Chytnu lem jeho trika a opatrně mu ho svléknu. Rameno má trošku oteklé. "Dám ti na to led, ano?" dojdu k mrazáku. "Jasně!" "Měl by si s tím jít k doktorovi," poradím mu. "Ne to ne. S tím nic nebude, jenom sem na to rameno spadl!" vysvětlí mi. Náhle na mě spadne smutek. "Pěkně si Frankyho zřídil," šeptnu a posadím se na židli. "Andry, no tak přeci"…. "Nemluvme o tom," přeruším ho. "Na tady máš ten led," podám mu ho. "Namlátili sme si navzájem, proč to řešit??" "Pojď, půjdeme ke mně do pokoje," zamluvím to.
"Nuda v té telce, jdu do sprchy!" oznámím mu. "Já půjdu s tebou," přemístí se do z lehu do sedu. "No tak na to zapomeň!" vypláznu na něj jazyk a vydám se ke dveřím do koupelny.
Vlezu si do sprchy a pustím na sebe proud horké vody. Opřu se o studené kachličky a zadívám se do země. Svůj pohled zvednu v tu chvíli kdy uslyším klapnutí dveří. Přes kouřové sklo, vidím obrys postavy, Timovi postavy.Mlčky otevře dveře od sprchového koutu a vleze za mnou. Hledíme si přímo do očí. Nevím proč, ale mám nutkání se smát. Dívá se na mě tak upřeně, že to nevydržím a vybuchnu smíchy. "Hej, čemu se směješ! Já se snažím být vážný ty se mi směješ!" hraje uraženýho. "Ale, ale," pohladím ho po mokré tváři. "Je libo jahodovej sprcháč, nebo kokosovej?" začnu po něm cákat sprcháče. "Hej ne! Budu smrdět jak baba!" snaží se mi sprcháče vytrhnout z ruky. "Ne, ne budeš vonět jako miminko," směju se. "No to by stačilo!!" chytne mě za ruce a přitáhne k sobě. Teď už se mi smát opravdu nechce. Nedočkavě se vpiju do jeho měkkých rtů. Líbá tak nádherně až se mi podlamují kolena. Naštěstí mě drží, sice jen jednou rukou, ale drží. "Nepůjdeme do postele?" šeptne mi do ucha. Tak tyhle tři slova sem čekala. ;) Sme úplně mokří!" "No a? Mě to newa!" vezme mě do náruče. "Bacha na to rameno!" upozorním ho. "Neměj strach," položí mě do postele, lokty se opře podél mého těla a začne mapovat moje bříško a dekolt motýlími polibky. Každý jeho dotek, každý jeho polibek si užívám plnými doušky.
"Timo, už….!" Vydechnu z posledních sil. "Ty vole, boží sex!" vydechne a svalí se vedle mě….
Pokračování příště.. <333
Negi <333


