close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Co tě život naučí-9.díl

31. října 2008 v 7:30 | Hann |  -Co tě život naučí
Vrátím se do svýho prázdnýho luxusního bytu..Všechny svoje zavazadla hodím na zem a sama si sednu
za gauč a schoulím se do klubíčku.Očkem se podívám do kalendáře na stole.Byla jsem pryč sotva 14
dní a můj život se z téměř dokonalého zhroutil na téměř noční můru.
Neměla jsem tady ani Moniku a za rodičema bych nešla.Na nikoho jsem nic neshazovala, za všechno jsem
si mohla sama, to moc dobře vím..Bohužel..

Dny plynuly, rychle hrozně rychle..už to byl měsíc, co jsem odjela z Německa..ba ne - už jeden a půl
měsíce.Já jsem chodila jako tělo bez duše, bez nálady, nebyla jsem ani v jednom klubu, všechno bylo
úplně obrácený a k tomu všemu mi bylo ještě hrozně blbě.
Dlouhlo jsem přemýšlela proč, brala jsem všechny možné prášky..Byla jsem asi úplně blbá, protože mi
trvalo další týden než mi to došlo..
To se můj stav zhroutil a vyrazila jsem k doktorovi..Zavolala jsem na informace a hledala ptala jsem se
na nejbližší gynekologii.
Byla jsem tak vykolejená, že jsem vyrazila, úplně na druhou stranu Prahy.Došlo mi to až, když jsem se
dostala do nějaký prdele.Byla zima a já jsem celá promrzlá jezdila metrem, autobusem a tramvají a k
tomu nervózně a vylekaně běhala po Praze.
K velké hnusně žluté gyndě, jsem dorazila zmrzlá na kost s nervama na dranc.Čekárna byla narvaná k
prasknutí.Všichni ženský kolem mě byli tak..tak starý oproti mě.Dívala jsem se na ty malé ručičky, jednoho
malého prcka, kterýho měla jedna z těch ženskejch a k tomu čekala další škvrně.Mohlo jí bejt tak 40.
Ale co já? Je mi 18, nemám žádnou školu..na to sem měla myslet dřív..
Po tvářích se mi začali téct proudem slzy.Teď už slzy neštěstí a bezmoci.Najednou všichni stichli a podívali
se na mě..Soucitně..
"Jděte všichni..." neovládla jsem se..Všichni se na mě ohlídni a pustili mě před sebe (nevím proč) a měli
mě za blázna.
"Dobr-rý de-nn" zakoktala jsem a ukázala takovou tu zdravotní kartu nějaký sestřičce, která ukázala na
dveře a já je nervózně otevřela..
Jeh..ten gynekolog byl mladej kluk.Řekněme spíš můj bejvalej kluk s kterým jsem se rozešla..
"A-ahoj" řekla jsem nejistě..
"Pavlo?" odpověděl..
"Hm" řekla sem neurčitě a sedla jsem si ke stolu.
"Mam se na něco ptát?" zeptal se..
"Ne, radši mě prohlídni" odpověděla jsem.
Bylo to nepříjemné, zvlášť od něho...Po prohlídce jsem se zase posadila..
"Myslím že si to tušila" prohlásil stručně..Bodlo mě u srdce..Ano věděla jsem to!, tak proč jsem sem vlastně
chodila..
"Na potrat už nemůžeš, takže nemáš na vybranou" řekl..
Vyrazila jsem tryskem směrem domů a teď...co??

napsala: Maggie
//<![CDATA[ sklikBanner({ codeId: 51, formatId: 43, url: new String(window.location.href), cborder: '666666', cbackground: 'ffffff', ctitle: 'f06eaa', ctext: '666666', curl: 'f06eaa', simg: 0 }); //]]>
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama