"Ahoj Ashley.." osmělil se Timo "Dej si pohov" řekla odmítavým tonem "Já to říkal" řekl mi když přišel ke mně "Co?" "Řekla mi dej si pohov...prostě jí nezajímám...sem jí úplně ukradenej.." "Třeba se jenom stydí..ti říct že tě miluje.." a při těchto slovech sem se koukala na Kira "Ehm Lynn já sem tady.." řekl pobaveně když mně viděl kam se dívám.."Já vím.." cítila sem jak se červenám....."Miluje?...kecy.." řekl a já taky začínám pochybovat že náš geniální plán zabírá...prostě ho nechce...."Dej jí čas..." řekla sem "Čas jí dávám už 3měsíce..." "To je pravda..třeba se ještě rozhoupe.." "No a o tom silně pochybuju"..i já...ale nahlas sem to neřekla..
"Wow" řekl Yu,známý proutník,když sem šla kolem něj,...Měla sem na sobě černou mini a bílí triko roztrhlý na boku...skoro přes celej bok.Za jeho poklonu sem se na něj usmála....Ale v duchu sem si přála aby mi to řekl Kiro...Ten,jak sem si všimla,vyšel dveřmi.to je jasný,vyšel dveřmi které vedou na holčičí záchod.Vím že ho mít nikdy nebudu,ale přišlo mi to celkem líto,a já bláznivka,sem si sedla vedle Yua (na kamna),a dala mu svojí ruku,na tu moji...Cejtila sem jak sebou škubnul..."Nemáš Tima?.." "Je tady?..není..."..a odešla sem,uvědomila sem si že sem udělala pitomost...
Když sem usedla do lavice Tanja poznala že se mnou něco je...taky jí to nedalo a zeptala se mně "Nestalo se něco..?" "Ne.." a měla sem pravdu,nic se nestalo,jen trochu žárlím....."Tak dobře..žárlíš.." "Jaksi to poznala..?" zeptala sem se udiveně "Vždycky se tváříš takhle.." a ukázala na můj obličej..nestihla sem už nic říct..vešla úča..a to sem pro Tanju měla připravenou hlášku na kterou by nezapomněla...
Když sem šla sama po cestě domů,Timo ještě měl poškolu...a Tanja bydlí u školy,dohonil mě Yu....usmíval se na mně jak měsíček na hnoji..."Co chceš?" řekla sem zvostra "Doprovodit tě domů.." "Neboj já se neztratím..." odpověděla sem kysele...."To vím..ale co měla znamenat ta ruka?.." zeptal se mě a dělal si šance..."Jaká ruka?..jo už vím..nic..úlet..." "To myslíš vážně?" "Kdybych to tak nemyslela..neříkala bych to.." už sem byla u domu..."Už sem doma..můžeš jít zpátky.." řekla sem "Ty mně nepozveš dovnitř?" "Proč bych to dělala?" "Já nevím.." "No vidíš.." ....otevřela sem dveře..a on?..on se do nich narval "Pěknej bejvák.." já sem zůstala stát jak solnej sloup..."A kde je tvůj pokoj?" zeptá se mně hned "Seš tak debilní..vypadni...nevím co tady děláš.." teď na mně čuměl zase on "Ty sis ve škole začala..tak se nedělěj.." a ušklíbnul se na mně "Pusť..."...chytnul mně silně za ruku..měl velkou sílu..a proto já sem se nemohla bránit.. "Nech jí bejt" ozve se za mími zády.Najednou Yu vyskočí a drží se za prdel "Seš jetá?" já sem se začala smát..uviděla sem jak Tanja drží v ruce pilník..."Tys ho píchla?" zeptala sem se "Jo..patří mu to hajzlovi..." "Nejseš normální.." křičel na Tanju otočil se..a ještě mě sjel vražedným pohledem.."Tak a teď mi řekni co tady dělal" zeptala se mně "iIc..prostě se sem nahrnul...kretén.." "A není to tím že když nemůžeš mít Kira..tak aspoň Yua?" "Ne..taková nejsem.."
Večer ke mně přišel Timo.."Hele něco sem slyšel o tobě a Yuovi..je to pravda?" otázal se zvědavě "Jo je to pravda..teda stím pilníkem nic se nestalo.." "Aha..."..."Jaká byla poškola co?" rejpla sem si "Fakt dobrá...asi sto příkladů a tisíc slovních úloh a ktomu domácí úkol.." řekl ironicky "Chudáčku"..."Já vím..."
Ráno jsem se probudila a málem mně ranila mrtvice...při pohledu na budíku sem málem omdlela bylo už 7:50 a škola začíná v osm...vystřelila sem z postele rychlostí blesku..."Kam pospícháš?" lekla sem se..byla to babička "Co tady děláš?..a proč se tak blbě ptáš vždyť nestihnu školu.." ta na mně civěla kdybych spadla z višně.... "Přišla sem tě naštívit..a vždyť je sobota..." já na ní čumím...fakt má pravdu je sobota..sem to ale blbá..A já vím říkala sem že mám jen nemocnou tetu..ale taky mám babičku..kterou nemám moc v oblibě..a proto sem se o ni nezmiňovala...kdoby se taky o někoho takovýho zajímal...vyčítámi že za tu nehodu můžu já..ale já můžu za to?...přišla sem domů pozdě..nikdo nebyl doma..a za hodinu se otevřeli dveře a v nich policie a řekli mi že naši měli autonehodu a že na místě zemřeli...a ona mi vyčítá že pospíchali za mnou a vybourali se...nikdo neví jak mi bylo...nejdřív sem si říkala že za to můžu já,ale teta mně ujistila že to tak není...a já jí věřím...
Den byl dlouhej hlavně stou starou rachejtlí...musela sem jí vyprávět co škola a tak...a taky co kluci...což mně fakt dostalo..řekla sem jí že nikoho nemám...ještě by Tima chtěla pozvat....
"Wow" řekl Yu,známý proutník,když sem šla kolem něj,...Měla sem na sobě černou mini a bílí triko roztrhlý na boku...skoro přes celej bok.Za jeho poklonu sem se na něj usmála....Ale v duchu sem si přála aby mi to řekl Kiro...Ten,jak sem si všimla,vyšel dveřmi.to je jasný,vyšel dveřmi které vedou na holčičí záchod.Vím že ho mít nikdy nebudu,ale přišlo mi to celkem líto,a já bláznivka,sem si sedla vedle Yua (na kamna),a dala mu svojí ruku,na tu moji...Cejtila sem jak sebou škubnul..."Nemáš Tima?.." "Je tady?..není..."..a odešla sem,uvědomila sem si že sem udělala pitomost...
Když sem usedla do lavice Tanja poznala že se mnou něco je...taky jí to nedalo a zeptala se mně "Nestalo se něco..?" "Ne.." a měla sem pravdu,nic se nestalo,jen trochu žárlím....."Tak dobře..žárlíš.." "Jaksi to poznala..?" zeptala sem se udiveně "Vždycky se tváříš takhle.." a ukázala na můj obličej..nestihla sem už nic říct..vešla úča..a to sem pro Tanju měla připravenou hlášku na kterou by nezapomněla...
Když sem šla sama po cestě domů,Timo ještě měl poškolu...a Tanja bydlí u školy,dohonil mě Yu....usmíval se na mně jak měsíček na hnoji..."Co chceš?" řekla sem zvostra "Doprovodit tě domů.." "Neboj já se neztratím..." odpověděla sem kysele...."To vím..ale co měla znamenat ta ruka?.." zeptal se mě a dělal si šance..."Jaká ruka?..jo už vím..nic..úlet..." "To myslíš vážně?" "Kdybych to tak nemyslela..neříkala bych to.." už sem byla u domu..."Už sem doma..můžeš jít zpátky.." řekla sem "Ty mně nepozveš dovnitř?" "Proč bych to dělala?" "Já nevím.." "No vidíš.." ....otevřela sem dveře..a on?..on se do nich narval "Pěknej bejvák.." já sem zůstala stát jak solnej sloup..."A kde je tvůj pokoj?" zeptá se mně hned "Seš tak debilní..vypadni...nevím co tady děláš.." teď na mně čuměl zase on "Ty sis ve škole začala..tak se nedělěj.." a ušklíbnul se na mně "Pusť..."...chytnul mně silně za ruku..měl velkou sílu..a proto já sem se nemohla bránit.. "Nech jí bejt" ozve se za mími zády.Najednou Yu vyskočí a drží se za prdel "Seš jetá?" já sem se začala smát..uviděla sem jak Tanja drží v ruce pilník..."Tys ho píchla?" zeptala sem se "Jo..patří mu to hajzlovi..." "Nejseš normální.." křičel na Tanju otočil se..a ještě mě sjel vražedným pohledem.."Tak a teď mi řekni co tady dělal" zeptala se mně "iIc..prostě se sem nahrnul...kretén.." "A není to tím že když nemůžeš mít Kira..tak aspoň Yua?" "Ne..taková nejsem.."
Večer ke mně přišel Timo.."Hele něco sem slyšel o tobě a Yuovi..je to pravda?" otázal se zvědavě "Jo je to pravda..teda stím pilníkem nic se nestalo.." "Aha..."..."Jaká byla poškola co?" rejpla sem si "Fakt dobrá...asi sto příkladů a tisíc slovních úloh a ktomu domácí úkol.." řekl ironicky "Chudáčku"..."Já vím..."
Ráno jsem se probudila a málem mně ranila mrtvice...při pohledu na budíku sem málem omdlela bylo už 7:50 a škola začíná v osm...vystřelila sem z postele rychlostí blesku..."Kam pospícháš?" lekla sem se..byla to babička "Co tady děláš?..a proč se tak blbě ptáš vždyť nestihnu školu.." ta na mně civěla kdybych spadla z višně.... "Přišla sem tě naštívit..a vždyť je sobota..." já na ní čumím...fakt má pravdu je sobota..sem to ale blbá..A já vím říkala sem že mám jen nemocnou tetu..ale taky mám babičku..kterou nemám moc v oblibě..a proto sem se o ni nezmiňovala...kdoby se taky o někoho takovýho zajímal...vyčítámi že za tu nehodu můžu já..ale já můžu za to?...přišla sem domů pozdě..nikdo nebyl doma..a za hodinu se otevřeli dveře a v nich policie a řekli mi že naši měli autonehodu a že na místě zemřeli...a ona mi vyčítá že pospíchali za mnou a vybourali se...nikdo neví jak mi bylo...nejdřív sem si říkala že za to můžu já,ale teta mně ujistila že to tak není...a já jí věřím...
Den byl dlouhej hlavně stou starou rachejtlí...musela sem jí vyprávět co škola a tak...a taky co kluci...což mně fakt dostalo..řekla sem jí že nikoho nemám...ještě by Tima chtěla pozvat....


