close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nečekaný návrat sestry-15.díl

14. října 2008 v 7:01 | Hann |  -Nečekaný návrat sestry
"No,chci aby si byla tady.Pojd lehni si přede mě a já tě zase budu hladit,co?" navrhne mi
"Tak tomu se nedá odolat,tak já si zase zdělám"zaseknu se".Ehm,vlastně nezdělám já mám jenom šaty"
"No ale mě to nevadí" řekne mi na to Linke a podívá se mi do očí,začne se přibližovat a já cítím v bříšku snád milion motýlkuu
"A víš to jistě?" zeptám se ho potichounce a jeho dech cítím na svém obličeji
"Nikdy víc sem si nebyl jistý"
"Tak to je milé,ale ... " nedořeknu ptž mě do toho skočí
"Žádné ale" dokončí za mě a položí mě na pohovku.Pořád se na mě dívá a jednou rukou mě pohladí po vlasech a hned potom na obličeji z kama se přesune na krk a když míří na bříško nezapomene projet přes prsa.Zastaví se na mém stehně,kde zajede pod šaty a hladí mě po něm.Je to hrozně příjemé a tak strašně bych ho chtěla líbat a myslím že v tom nejsem jediná.Asi to vycítí protože se ke mě víc nahne a dá mi strašně malou letmou pusu.Já se na něho podívám psíma očkama a on hned pochopí.Začne mě jemně líbat a nezapomíná mi hladit nohu.Je to hrozně krásné.Tak jemné a tolik lásky,aspon z mojí strany je jí víc než dost.
"Li ... Linke po-počkej" přeruším ho v líbání a odtáhnu se od něho
"Hmm?Copak?" zeptá se jenom tka aby se neřeklo a začne mě líbat na krku
"Já chci se na něco zeptat"
"Klidně"
"Ale chci slyšet pravdu ať je jakkákoliv"To ho dostane aspon trošku do reality a koukne na mě
"Ano?"
¨"To co si říkal včera večer klukům je pravda?" Hned začne dělat nějaké ušklebky a obrací očka nahoru ... No prostě takto on přemýšlí
"A co myslíš přesně?" zeptá sa pochvilce
"Ty víš co"
"Ehm,já jím toho řekl ale hodně"
"Tak zkus zapojit svoje mozkové buňky"
"Ale oni myslí jenom na tebe,takže to jde pak těžko" Za takovou odpoveď ho políbim,ale odtrhnu se od něho chci slyšet odpověd
"Tak?Víš?"
"No možná jo"
"A?"
"Jestli myslíš to co já,tak jo myslím to vážně"
"A jak já mám vědět stli myslíš to co já?"
"No to já nevím,ale tak třeba to je ono"
"A co když není?"
"Ale já myslím že je" Chce mě políbit ale já se od něho odtáhnu i když je taková chut
"No lae co když si teď budu myslet že to myslíš vážně ale přitom budeš myslet něco jiného?Takže budu myslet že je to skvělía,le třeba to skvělí nebude protože nemyslíš na to stejné" začnu do chudáka valit
"No ale tak já si myslím že je to stejná věc" Já mám pocit že to z něho snád ani nevytáhnu
"No že ty myslíš eště nic neznamená" Teď se zatvářil trošku vís divně a odtáhl se odemě a sedl si,pak sem si až uvědomila co sem řekla"Ale já to takto nemyslela"Sednu si taky hned "To jako nééé,víš jak to myslím že jo?" Má neutrální výraz takže fakt nevím stli to vzal ze srandy nebo ne.
"Jak mám vědět že myslíš to co já myslím?"
"No ale tka snád to víš" řeknu vážně
"No ale co když si myslím to co ty si nemyslíš,takže každý možná myslíme na něco jiného.Tým pádem to znamená to že třeba já myslím na to na co myslíš že já myslet nebudu a ty myslíš zase na to na co myslíš že já myslet nebudu a tak myslíme na něco jiného." Tak nad touto větou se musím chvílku zastavit
"Ehm,takže jako si myslíš že já myslím na něco jiného?Ale co když myslím na to na co myslíš ty?"
"No lae to já nemůžu vědět"
"Ehm tak odpovíš mi teda?"
"Na co myslíš?"
"No jestli myslím na to na co myslíš ty"
"Ale to jak já mám vědět" jde vydět že se do toho taky solidně zamotal
"No ale tka to řekni"
"No fakt myslel sem na to že si to myslela ze srandy"
"Ehm?Proč bych to měla myslet ze srandy"
"A ty si to ze srandy nemyslela?"
"No to jako vůbec.Ty jako jo?"Jde vidět že oba sme chtěli slyšet jinou odpověd
"No jako já to vážně bral"
"Ale proč?Vždyt to nic nebylo"
"Jak nic nebylo?"
"Co z toho děláš takovou vědu?Ale fakt stli si myslíš že když já si něco myslím nic neznamená,tak fajn.Já du radši spát do pokoja" Vyjede mírně na mě a stoupne si a jde směr pokoj.
"Do prdele" řeknu víc jak nasraně a vybšhnu za Linkem který už stihl vejít do pokoje,než se moje malé mozkové bunky odhodlali pobrat celou tu věc.Ani nezaklepu a vtrhnu za ním do pokoja.
"Ehm já to no sorry" Stojí tam předemnou jenom tak bez ničeho a já tam jak nějaký debil stojím.Chvilku to zase trvá než to všechno moje hlava pobere"Já jdu" otočím se a pádím do pokoja."Uáá sakra.Trapas ... Ale musí se uznat." ticho.Okřiknu se v duchu.
"Nat?"Uslyším za nějakou dobu.
"hmmm?"
"Co si potřebovala?"Proboha já su snád ještě ted červená.
"Pojd si lehnout ke mě.Prosím.Ráno si promluvíme.Já to špatně pochopila.Já myslela na něco jiného víš" řeknu skoro neslyšitelné.Zachvilku ucítím Linkeho ruku na mém boku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama