close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nečekaný návrat sestry-7.díl

6. října 2008 v 7:01 | Hann |  -Nečekaný návrat sestry
"Dobrý den.Pamatujete si na mě??" zeptám se jedné vychovatelky,u které vím že tady byla stejně jako já
"Ach ano,vy ste slečna ... "
"Natalie" odpovím za ní
"Natálie?Já myslela,že ... No to je jedno co ... No mmnt ale vy ste utekla" zděsí se ta ženská.
"Počkejte já vám to vysvětlím.Jenom ... "
"Já ... zavolám ředitelku" a odběhla si.Kluci na tu ženskou pěkně čuměli.
"Ehm ... a nebo radši až pak" Nads týmto se musím pousmát,jak Timo nevěděl co říct
"Pojdte prosím semnou"
"Jdete taky?" zeptám se kluků.Ti se jako vždy na sebe jen podívají.
"Měla by si jít sama" oznámí mi brácha a já se na něho jenom usměju.Ta vychovatelka mě vede do nějaké méstnosti na konci chodby.Vůbec nevím kam,ptž když sem tu byla tak sem nevycházela z pokoje,sotva do jídelny a ven vůbec.Když otevřela dveře tak sem poznala že je to asi ředitelna.Krásný dřevěný stůl u okna z bílo-modrou záclonou.Tři skříně po stranách,plných nějaké dokumentace a na volné zdi fotky dětí,které se smějí a vypadají tak štastně.Osobu která sedí za stolem poznám,je to ředitelka tohole děcáku.
"Posaďte se" vyzve a mě a ukáže na židlu.Já se teda posadím."Prý ste došla z nějakýma chlapcema?Oni jsou co zač?"
"No ehm,Franky je můj bratr a ostatní jsou kamarádi,ti nejlepší"
"Bratr?Říkala ste nám že nemáte rodinu" podívá se na mě s klidnou tváří.
"No ano víte ... " začnu jí vyprávět vše co se poslední dva roky stalo.Vlastně jí začnu vyprávět od doby co mamka s tatkou měli tu nehodu a neřežili to.Bylo to těžký,jak pro mě tak i pro Frankyho,ale i kuci to snášeli špatně,ptž naše znali dlouho a jak u nás pořád byli,tak si je taky zamilovali ... Byl to pro všechny šok.Díky vyšetřování se zjistilo že za to vlastně nikdo nemohl.Bylo to někdy v lednu,ano přesně 9.ledna.Na silnici byla námraza a tatka nezvládl řízení a vyjel ze silnice a auto se zastavilo až po pár metrech o strom.Máma byla na místě mrtvá a táta o dva dny později zemřel v nemocnici ... Po tváří mi tečou slzy,už zase,ale jinak to nejde ... Dokončím svoje vyprávěným právě tím co sem navrhla klukům,ať se jedeme podívat na místa kde sem byla ... A taky,že to vše sem psala do dopisů.
"Velmi smutné a teď chápu proč ste to neřekla,ale nemůžeme to nechat jenom tak." ted se konečně na ní podívám,celou dobu sem se dívala do země,asi ze strachu.
"A co chcete dělat?" v dši se hrozně bojím,co se stane.
"Každý druhý týden,začínaje příští sobotou se u vás doma zastraví jedna z vychovatelek aby se mohla podívat jak si vedete.Když se jí bude zdát že je něco v nepořádku oznámi to mě a já pak stím něco udělám.Ale nadruhou stranu
mjestli se jí po nějaké době bude zdátá že je to v pořádku svoje návštěvy omezí,ale to ukáže čas,jak se stím vypořádáte"
"Nejradši bych vám skočila kolem krku,ale to je trošku divné já vím" měla sem ale prostě radost,že to dopadlo takto dobře a že to někte nenahlásí.Prostě že nám dá,teda hlavně mě ještě jednu šanci.
"Jde vidět že jste ráda a to my stačí.Teď je to na vás.A tady" řekne když otevírá jednu ze skříní" jsou ty dopise,co ste tady psala"
"Děkuju stranšně moc,ani nevíte jakou ste mi udělala tímto vším radost." směju se jak sluníčko a mám tka dobrou náladu že ju prostě obejmout musím."Omlouvám se la ejá musela"
"To je v pořádku.A teď běžte,kluci tam už docela dlouho čekají"
"Děkuju ještě jednou ... a nashle" Rozloučíme se a jen co zavřu dveře,přidám do kroku,že i běžím a skočím Linkemu kolem krku.Asi se diví a nejen on.
"Brácha pojď sem" řeknu když se odlepím od Linkeho a obejmu i bráchu.
"Co se stalo že si tak štastná"
"Prostě existují na světě ještě dobré duše ... teda samo ještě kromě vás" uculím se."Jo a tady" ukážu na krabici" jsou ty dopisy,které sem psala" říkám klukům když nastupujeme do auta."Ale teď mě napadá.Pochopíte o co se jedná kdyý toto sou ty poslední dopisy?Přece jenom,číst to po spátku je trochu divné né?"
"No to jo,to je pravda,ale myslím že pro nám to nebude nic těžkého.Budou to jak puzzle.Budeme dávat k sobě kousky až nakonec budeme mít všechny a budeme vědět o co jde"
"To je taky fakt,brácha.Tak půjdeme se někam ubytovat?Vydím že to zabralo docela hodně času,než sme to vybavila."
"No tka fajn,znám tu jeden hotel kde můžeme přespat" řekne jak a hned zatáčí do prava,holt se vyzná.

"Tak to je vše" řeknu klukům,když jím rozdám obálky vniž jsou dopisy,které jsem jím psala.Není jích tolik jako když sem psala ze začátku,ale určo jím to nějakou dobu potrvá než to přečtou všechno.Všichni mají stejný počet dopisů a taky asi stejně dlouhé.Je fakt že Franky s Linkem mají o trošku víc řádků,ale ve směs sem všem psala to stejný."A teď půjdu do svého pokoja a vás nechám jo?" Kluci jenom kývnou a je vidět že by nejradši ty dopisy měli už rozbalené,ale čekají až odejdu. ... Lehnu si na postel a zachvilku jsou moje víčka tak těžká že se sami zavřou a já usnu ...

Prohátnu se a zjistím že uběhlo pár hodin co sem spala.Venku se už setmělo a tak se jdu podívat na kluky.Neklepu.Otevřu.Vidím jak každý leží na své posteli a drží v ruce jeden dopis a všichni si k tomu tak v klidu spí.Dopisy jím sklidím vedle postele na zem,nebo na noční stolek,přikryju je,každého z nich pohladím a dám mu pusu na čelo,tak jak sem to dělávala když spali u nás. ... Zavřu dveře a jdu zpátky do svého pokoje kde se natáhnu na postel,přikryju se,ale jenom po pás a zavřu oči.Nechce s emi sice spát,ale aspoň to zkusím.Vždyť zítra nás čeká další cesta za poznání mně samotná ...

Aj,je tu další díl.Já vím že su nějaká pomalá,ale nějak nestíhám ((( ... Mno tka vím nic moc,asi se vám to líbit nebude ((( .... Kiss :-*** Jinak děkuju za komentíky,vždycky pěkně potěší :-***
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama