"Já nechci aby ste to teď komentovali.Fakt nééé,prosím.Až nakonci,mi to řeknete,souhlas??"
"ale tak ..."
"Ne!!Prostě ne!!Nebo sa na to vykašleme a můžeme jet zpátky dom.Hmmm???"
"Fajn,fajn dobře jak chceš"
"děkuju" a usměju se jako andílek.Právě sem jím zakázala aby komentovali ty dopisy.Teď to slyšet prostě nechci,je ještě čas na to o tom se bavit."Tak dobrou chuť"
"taky taky"
Celou snídani bylo nějak podezřlivě ticho.Popravdě se ani nedivím,když zjistili co zjistili,ale stejně to nejhorší teprve příjde.J pravda že mám trochu strach jak to seberou.Dneska sme si řekli že nikam nepojedeme,ptž kluci si musí něco důležitého zařidit,tak sme se domluvili že já zustanu tady v hotelu a oni si dojdou zařidit co potřebují.
"Počkejte půjdu zároven s váma" křiknu na kluky,ptž prý mají nejvyšší čas vyjít.
"A kam vlastně deš?"
"Ale jenom se podívat po městě,víš"
"Prosíím" řekne mi Jan galantně když otevírá dveře
"Ooo děkuju"
"Tak zatíím"
"Hej a segra opatrně jo?"
"Jasný jasný" Rozloučila sem se z klukama a šla sem na opačnou stranu od nich.Vlastně ani nevím,co tady budu dělat,ale být v hotelu sama se mě vážně nechtělo.Být zavřená v pokoji,toho sem si užila až moc.Bráška mě dal nějaký penize že kdybych si chtěla něco koupit,ale vůbec mě nenapadá co by.Směřuju víc a víc do města,až uvidím nějaký obchod z nějakým oblečením,tak sem zokotvila tam.Přece jenom nosím klučičí věci,co mi Linke půjčil,sice to vypadá dobře,to musím uznat,ale je mi to blbé nosit jeho oblečení.Sice jsme si ho vždycky půjčovali,ale né na tak dlouho a stejně doma taky nic nemám,všechny věci zůstali v tom motelu,kam st eměli dneska vyjet,ale když kuci nemůžou,nic se neděje.
"Tak nashle a děkuju" Poděkuju prodavačce která mi pomáhala vybírat věci.Vážně mě pomohla,moc,sama bych to nezvladla.Styl oblekání se tak za ty dva roky změnil ... S plnýma taškama výjdu z obchodu a zamířím si to ještě do protějšího,kde sem si všimla že bych mohla koupit něco klukům,i když už semnou takto jezdí.
"Co si přejete?" zeptá se za mnou nějaký příjemný mužský hlas.Otočím se a spatřím nějakého mladého kluka.Může mu být okolu 20.
"Co mám koupit šesti klukům asi ve vašem věku,nemůže to být drahé" podívám se na své tašky "ale musí to být pěkné" A usměju se na něho
"Tak když jsou v mém věku,tak si nebudeme tykat,co ty na to?"
"Och,to je dobrý nápad.Tak?Co by sis přál aby ti dala jen tak segra,nejlepší kámoška a kámoška?"
"Máš štěstí že si skončila v tomto obchodě.Máme tu něco co není drahé,je to pěkné a hlavně hodně vtipné"
"Tak to sme teda zvědavá" řeknu a musím se začít smát.
"Tak pojd za mnou" pobídne mě
"Tady" ukážu a já se začnu smát na celé kolo
"Tak to je originální dárek" vyklopím ze sebe a pořád se směju "Fakt sem nic podobného neviděla"
"Noo a proto si na správném místě" POložím si tašky a začne se přebírat v mnoha tričkách z originálními nápisy.
"Tak si představ že sem tvoje sestra,které triko by si chtěl?" zeptám se ho a on se začne přehrabovat taky
"Toto.Pro nejlepšího bráchu na světě.To ho potěší,nemyslíš?"
"Ach,ano takže máme jedno triko,a ten obrázek je k tomu fakt dokonalí.Nějaké obluda která ukazuje fakáča a nad hlavou má svatozář.Skvělí.Teď je na řadě nejlepší kámoš"
"To se mi zdá nebo si to řekla docela váhavě?Hmm??" zeptá se mi když vytahuju nějaké triko
"Jak váhavě?"
"Asi takto" a ukáže mi to triko.Bylo tam napsáno ze zadu trička Navždy s tebou a ve předu obrys dvou ruk které se drží."Hmm?"
"A ...ono ... to " začnu koktat jak malé,ptž vím jak to myslel.
"Není to jen kamarád co?"
"Já nevím.Známe se od malička tka jako s ostatníma a po tom jakou hovadinu sem udělala,se ke mě chovají všichni hrozně mile,až neuvěřitelně hodně a on ... prostě,brala sem ho jako kamaráda,ale teď?Nevím ... nemůžu" začnu ze sebe chrlit,nějakému klukovi,kterého znám asi desem minut a ani nevím jak se menuje
"Nechceš si to přiznat,co?" Jen přikývnu "A on?Jak je to u něho?"
"To nevím,možná ke mě taky něco cítí,ale to nejde ... není to možný ... vždyť ... Uka to triko?" Prohlídnu si ho ještě jednou a strčím do košíka "Mám ještě další čtyři kamarády.Tak co by si ode mě chtěl,kdyby sme se znali od malička a byli hooodně dobří kámoši?"
"Chvilka strpení" přehrabuje se zase v tych tričkách než vytáhne jedno.
"Fíííha to je dobrý .. náhodou nemáš ho tady 4x??" podívám se na něho andělsky
"To víš že jo.Počkej podívám se dozadu"
Děkujuuu" Opět černé tričko,jako ty dvě,ale jiný obrázek.Je tam vztyčený palec nahoru a nad ním napsané Kamarád a pod ním Pro vše
"Tak tady"
"Tak to teda pěkně děkujuuu.A počkeej" začnu hrabat po kapsách"Zavři oči" řeknu mu a on na mě jenom vykulí oči"No šup šup a nastav ruku.Do ruky mu dám lízátko,které sme si koupila ještě na hotelu"Otevři"
"Tééééda" zhodnotí až se začneme oba smát
"To máš za to jak si mi pomohl"
"No ale od toho tady sem"
"No to vím,ale nikdy sme nepotkala nikoho kdo by mi takto v obchodě pomohl"
"Tak se měj pěkně a snád se ještě někdy uvidíme"
"Tak v to doufám i já.Dojdu tě sme někdy navštívit,aby si mi zase poradil"Podá mi tašku s věcma pro kluky,ztěžka mu zamávám a odcházím směr hotel.
Ááááááj trochu pozdě vííím a omlouvám se ( ... Nj,já vím pořád slibuju že to bude lepší alepší a zase nic ( ... Děkuju moc za mentíky,fakt mě vždycky potěší,aspon někdo to čte ) Kiss :-*
"ale tak ..."
"Ne!!Prostě ne!!Nebo sa na to vykašleme a můžeme jet zpátky dom.Hmmm???"
"Fajn,fajn dobře jak chceš"
"děkuju" a usměju se jako andílek.Právě sem jím zakázala aby komentovali ty dopisy.Teď to slyšet prostě nechci,je ještě čas na to o tom se bavit."Tak dobrou chuť"
"taky taky"
Celou snídani bylo nějak podezřlivě ticho.Popravdě se ani nedivím,když zjistili co zjistili,ale stejně to nejhorší teprve příjde.J pravda že mám trochu strach jak to seberou.Dneska sme si řekli že nikam nepojedeme,ptž kluci si musí něco důležitého zařidit,tak sme se domluvili že já zustanu tady v hotelu a oni si dojdou zařidit co potřebují.
"Počkejte půjdu zároven s váma" křiknu na kluky,ptž prý mají nejvyšší čas vyjít.
"A kam vlastně deš?"
"Ale jenom se podívat po městě,víš"
"Prosíím" řekne mi Jan galantně když otevírá dveře
"Ooo děkuju"
"Tak zatíím"
"Hej a segra opatrně jo?"
"Jasný jasný" Rozloučila sem se z klukama a šla sem na opačnou stranu od nich.Vlastně ani nevím,co tady budu dělat,ale být v hotelu sama se mě vážně nechtělo.Být zavřená v pokoji,toho sem si užila až moc.Bráška mě dal nějaký penize že kdybych si chtěla něco koupit,ale vůbec mě nenapadá co by.Směřuju víc a víc do města,až uvidím nějaký obchod z nějakým oblečením,tak sem zokotvila tam.Přece jenom nosím klučičí věci,co mi Linke půjčil,sice to vypadá dobře,to musím uznat,ale je mi to blbé nosit jeho oblečení.Sice jsme si ho vždycky půjčovali,ale né na tak dlouho a stejně doma taky nic nemám,všechny věci zůstali v tom motelu,kam st eměli dneska vyjet,ale když kuci nemůžou,nic se neděje.
"Tak nashle a děkuju" Poděkuju prodavačce která mi pomáhala vybírat věci.Vážně mě pomohla,moc,sama bych to nezvladla.Styl oblekání se tak za ty dva roky změnil ... S plnýma taškama výjdu z obchodu a zamířím si to ještě do protějšího,kde sem si všimla že bych mohla koupit něco klukům,i když už semnou takto jezdí.
"Co si přejete?" zeptá se za mnou nějaký příjemný mužský hlas.Otočím se a spatřím nějakého mladého kluka.Může mu být okolu 20.
"Co mám koupit šesti klukům asi ve vašem věku,nemůže to být drahé" podívám se na své tašky "ale musí to být pěkné" A usměju se na něho
"Tak když jsou v mém věku,tak si nebudeme tykat,co ty na to?"
"Och,to je dobrý nápad.Tak?Co by sis přál aby ti dala jen tak segra,nejlepší kámoška a kámoška?"
"Máš štěstí že si skončila v tomto obchodě.Máme tu něco co není drahé,je to pěkné a hlavně hodně vtipné"
"Tak to sme teda zvědavá" řeknu a musím se začít smát.
"Tak pojd za mnou" pobídne mě
"Tady" ukážu a já se začnu smát na celé kolo
"Tak to je originální dárek" vyklopím ze sebe a pořád se směju "Fakt sem nic podobného neviděla"
"Noo a proto si na správném místě" POložím si tašky a začne se přebírat v mnoha tričkách z originálními nápisy.
"Tak si představ že sem tvoje sestra,které triko by si chtěl?" zeptám se ho a on se začne přehrabovat taky
"Toto.Pro nejlepšího bráchu na světě.To ho potěší,nemyslíš?"
"Ach,ano takže máme jedno triko,a ten obrázek je k tomu fakt dokonalí.Nějaké obluda která ukazuje fakáča a nad hlavou má svatozář.Skvělí.Teď je na řadě nejlepší kámoš"
"To se mi zdá nebo si to řekla docela váhavě?Hmm??" zeptá se mi když vytahuju nějaké triko
"Jak váhavě?"
"Asi takto" a ukáže mi to triko.Bylo tam napsáno ze zadu trička Navždy s tebou a ve předu obrys dvou ruk které se drží."Hmm?"
"A ...ono ... to " začnu koktat jak malé,ptž vím jak to myslel.
"Není to jen kamarád co?"
"Já nevím.Známe se od malička tka jako s ostatníma a po tom jakou hovadinu sem udělala,se ke mě chovají všichni hrozně mile,až neuvěřitelně hodně a on ... prostě,brala sem ho jako kamaráda,ale teď?Nevím ... nemůžu" začnu ze sebe chrlit,nějakému klukovi,kterého znám asi desem minut a ani nevím jak se menuje
"Nechceš si to přiznat,co?" Jen přikývnu "A on?Jak je to u něho?"
"To nevím,možná ke mě taky něco cítí,ale to nejde ... není to možný ... vždyť ... Uka to triko?" Prohlídnu si ho ještě jednou a strčím do košíka "Mám ještě další čtyři kamarády.Tak co by si ode mě chtěl,kdyby sme se znali od malička a byli hooodně dobří kámoši?"
"Chvilka strpení" přehrabuje se zase v tych tričkách než vytáhne jedno.
"Fíííha to je dobrý .. náhodou nemáš ho tady 4x??" podívám se na něho andělsky
"To víš že jo.Počkej podívám se dozadu"
Děkujuuu" Opět černé tričko,jako ty dvě,ale jiný obrázek.Je tam vztyčený palec nahoru a nad ním napsané Kamarád a pod ním Pro vše
"Tak tady"
"Tak to teda pěkně děkujuuu.A počkeej" začnu hrabat po kapsách"Zavři oči" řeknu mu a on na mě jenom vykulí oči"No šup šup a nastav ruku.Do ruky mu dám lízátko,které sme si koupila ještě na hotelu"Otevři"
"Tééééda" zhodnotí až se začneme oba smát
"To máš za to jak si mi pomohl"
"No ale od toho tady sem"
"No to vím,ale nikdy sme nepotkala nikoho kdo by mi takto v obchodě pomohl"
"Tak se měj pěkně a snád se ještě někdy uvidíme"
"Tak v to doufám i já.Dojdu tě sme někdy navštívit,aby si mi zase poradil"Podá mi tašku s věcma pro kluky,ztěžka mu zamávám a odcházím směr hotel.
Ááááááj trochu pozdě vííím a omlouvám se ( ... Nj,já vím pořád slibuju že to bude lepší alepší a zase nic ( ... Děkuju moc za mentíky,fakt mě vždycky potěší,aspon někdo to čte ) Kiss :-*


