"Pití?" "Tebe." "Eh?" "Vtip. Vodu, nebo džus, nebo cokoliv co tu máte, ale ne moc sladký. Víš co? Projdu se s tebou." řekla, zvedla se a mířila za mnou. Zavedl sem ju do takový naši fakt že malý kuchyně a otevřel mini ledničku. "Voda, kola, voda, redbull, kola, voda, voda, citronová voda." "Myslím, že voda je dobrý tah." řekla a já ji hodil flašku. Potom jsem se ale otočil, opřel o linku a čuměl na ni. "Kolik ti je?" vydal sem ze sebe po chvíli. "K čemu?" "Tak, nevypadáš, že bys měla bejt starší než kdokoliv z nás..." "No... Dvacet mi není." "To je hrozně konkrétní." pokýval jsem hlavou. "A je mi víc jak patnáct." řekla s výsměšným úsměvem, nadzvedla obočí, lokla si vody a odešla. Eště chvíli jsem tam zaraženě stál, vzal si kolu a letěl za klukama. David se předváděl jak umí hrát na klavír, Timo tam pobíhal s kamerou, Franky a Linke kecali kdo ví o čem, Juri v zadu poslouchal a trénoval na bicí a Izy seděla a všechno to s úšklebkem pozorovala. "Anarchy." řekla anglicky a mi blesklo hlavou jediný: Jestli v nejbližší době nepřestane používat slova jinačí jak německý, tak budu zlej.Sed sem si k pultu a začal se prohrabovat v deskách. "Co tu máš?" ozvalo se za chvíli za mnou. "Nic." odložil jsem desky a postavil se. "Nudím se, chápeš? Je škoda ty desky ničit jenom tak bezúčelně, když je to na zkoušce, jde o zkoušku, když na konciku de o koncik, v nahrávačce de o album, ale teď nejde o nic. Můžu se na ty černý kolca jenom čumět." řekl sem a skočil na gauč. S úsměvem nade mnou zakroutila hlavou a napila se. "Máte celkem nabitý program, co?" řekla a rozhlídla se po zkušebně. Každej něco dělal. "Jo, všichni krom mě, momentálně. Většinou akorát uklízím." "Ty? Kluk? Uklízíš? Bože! Tebe chcu doma!" řekla a plácla sebou na gauč vedle mě. "Jo, mám dost zlozvyků." řekl jsem naštvanej sám na sebe. "Co třebas?" řekla se zájmem a čuměla na mě. "Deš si zakouřit?" řek sem a zvedl se. "Když mi dáš? Svoje sem zapomněla doma." řekla s úsměvem. "Taková pěkná holka a tak si ničí zdraví!" zakroutil jsem s úsměvem hlavou a hodil ji krabku. "Moc nemluv, jo?" s úsměvem se do mě opřela. "Fajn. Tak mi řekni něco o sobě. kolika jazyky mluvíš?" Ušklíbla se. "Plynně německy, česky a anglicky. Francouzsky se domluvím, italsky bych možná taky něco zvládla a rusky umím jenom nadávat." "Plynně německy, česky a anglicky? ČESKY?" podíval jsem se na ni nechápavě. "Jo, nejsem němka... Jsem češka." usmála se a připálila si cigaretu. "Nechápu, jak můžeš umět tolika jazyky." "Jednoduchý. Ajinu se učím od druhý třídy ze základky a fráninu jsem se učila čtyři roky. Ale šla jsem na gympl a tam jsem fráninu vyměnila za něminu. Do itálie jsem jezdila na zájezdy... A Rusky? To byl takovej malej úlet v hospodě... Spíš sázka..." řekla s úsměvem a opřela se o pouliční lampu. "To se s klukama nesázíte? Takový voloviny už ne? Už ste moc velký kluci?" "No... spíš ještě ne dost dospělí... Většinou je to tak, že se vsadíme kdo vypije víc piv a podobně..." řekl jsem a otráveně se ušklíbnul. "Vedeš?" "Bohužel..." "Správnej kluk!" poplácala mě po rameni. Tak toto jsem nezachápal... Papucza www.papucza.blog.cz


